Příroda

K nám do střední Evropy se bažant dostal asi v 11. století, ale objeven byl již dříve. Již v 5. století př. n. l. jej přivezli staří Řekové z oblasti Kolchidy do Řecka.

Zaposloucháte-li se do zvuku vydávaného bekasinou, budete možná souhlasit, že je podobný mečení kozy.  Ostatně, v české myslivecké mluvě bývá někdy nazývána kozlíkem. 

Bělořit sice nevyniká barevností, ale je velmi elegantní, protože je celkově šedavý s modrošedým hřbetem, s mírně narůžovělými prsy a bříškem a má černou skvrnu přes oko.

Za pozorováním a poslechem zpěvu bramborníčka černohlavého se musíme vypravit do předem známých lokalit, protože tento drobounký ptáček je u nás rozšířen jen ostrůvkovitě.

Pokud pozorně vnímáte zvuky přírody a uslyšíte někde u louky značně zvučný, krátký, švitořivý a skřípavý hlas, pak je vhodné pozorně se podívat po vyšších rostlinách.

Brhlík lesní je poměrně známý opeřenec, známý hlavně díky tomu, že po kmenech stromů šplhá i hlavou dolů. Je nápadný svým zbarvením a vyskytuje se i v zahradách a parcích.

Ne každou zimu můžeme uslyšet cvrčivý hlas brkoslava severního. Je to pták velikosti mezi kosem a vrabcem, zavalité postavy, jíž jako by chyběl krk.

Břehouš černoocasý je statný bahňák, který dosahuje velikosti asi holuba. Ovšem narozdíl od něho má dlouhé nohy, dlouhý krk a dlouhý zobák.

Za procházek kolem rybníků nebo řek často narazíme na kolmé hlinité nebo písčité břehy, které jsou někdy provrtány desítkami, nebo dokonce stovkami děr.

Žlutozelený vrch těla, nápadně žlutý nadoční proužek, citrónově žluté hrdlo a prsa a bílé břicho - to jsou základní identifikační znaky budníčka lesního.

Jednotvárný hlas, který je slyšet téměř po celý rok, patří zcela nenápadnému malému zelenému ptáku – budníčku menšímu.

I když se tento druh budníčka česky nazývá větší, rozdíl ve velikosti oproti podstatně hojnějšímu budníčku menšímu je tak nepatrný, že jej v přírodě ani nepostřehneme.

Podivný, do daleka slyšitelný hlas, který se v noci ozývá z rákosin a bažin, asi zavdal kdysi příčinu ke vzniku pověstí o hejkalech. Ten hlas patří bukači velkému.

Tato naše nejmenší volavka se ozývá zvláštním hrdelním hlasem. Stejně jako jeho větší příbuzný, bukač velký, obývá rákosiny a aktivní je především v noci.

Cvrčilka říční je málo známý pták z příbuzenstva rákosníků. U nás žije, jak už název říká, podél řek a potoků, vždy tam však musí být křovinný nebo bylinný podrost.

Jednotvárně vrčivý zvuk ozývající se z rákosí by asi většina posluchačů přisoudila některému z hmyzích druhů.