Byla zprovozněna nová součást ochrany Země před nebezpečnými asteroidy – teleskop, kterému se říká Flyeye. Jeho úkolem je prohledávat oblohu a zachytit i malé objekty.
„Rád bych po sobě v rámci svojí kariéry a života zanechal planetu v lepším stavu, než jsem ji našel,“ říká Marek Miltner, který pravidelně cestuje mezi Prahou a Stanfordem.
Starou projekční technologii nahradila uvnitř kupole pražského planetária digitální obrazovka. Jakým způsobem utváří dojem nekonečného prostoru? Poslechněte si Experiment.
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
01:03 Lze spojit dva organismy? 10:56 Jak se sbírá láva? 21:44 První počítací stroj 27:49 Proč už nevidíme hysterky? 35:04 Nejstarší dinosaurus 42:32 Brambory, vodka, chuť
László Bíró vynalezl v Budapešti kuličkové pero, v Paříži si ho nechal 10. června 1938 patentovat a pak s ním utekl do Argentiny! Dal světu revoluci v podobě propisky.
Zamíříme ve dvorském safari parku do Výzkumného institutu ochrany genofondů. Cílem vybraných projektů je ochránit nejohroženější druhy zvířat v divočině i v péči člověka.
„Je to podobně jako u toho Homera Simpsona: Sedím spolu s dalšími třemi kolegy v místnosti plné tlačítek a displejů,“ popisuje Adéla Chalupová, operátorka JE Temelín.
„Mám rád ten pocit, když se mi v hlavě rozsvítí,“ přiznává kosmický inženýr Jan Lukačevič, který na Dvojce moderuje nový vědecký pořad Žárovky. Jaké vášně mají vědci?
P. J. Šafařík, slavista, ale i kartograf, 2. část: Mapy (4:30) – Příběhy s pětkou: Socha svobody (19:52) – Kniha: Návrat dinosaurů (23:58) – Jak se kopal starý Most (27:40)
Před 400 lety, v červnu 1625, se v Itálii narodil Giovanni Domenico Cassini, astronom a inženýr. Je znám například jako spoluobjevitel Velké rudé skvrny na planetě Jupiter.
Levné, ekologické, vysokopacitní a výkonnné materiály pro ukládání energie vyvíjí fyzikální chemička Veronika Šedajová. Rok a půl teď pracovala na univerzitě v Cambridge.
Limitujícím faktorem dlouhodobých pobytů ve vesmíru je kosmické záření. Jak nápomocný bude nový přístroj pro astronauty? Poslechněte si speciální díl z Veletrhu vědy.
01:10 Zrcadlové geny rejnoka 10:38 První dvojplanetka 15:32 Co zbyde po srážce galaxií? 24:18 Co víme o spánku? 35:39 Zemědělství díky náboženství? 45:42 Chrání nás koření?
Dvě století objevování zmizelého světa, jehož konec nastal před 66 miliony lety po srážce Země s velkým asteroidem, popisuje znalec dinosauří problematiky Vladimír Socha.
Má průměr 22 metrů, je osázená 45 miliony LED diod na víc než 12 tisících speciálních panelech. To je nová kopule pražského planetária, které se otevře příští víkend.
