Věda

Žofínský prales slaví 180 let výročí jeho ochrany. Dnes je vyhlášen národní přírodní rezervací, je oplocený a běžný člověk do něj nemá přístup.

Nejen světlušky si svítí na cestu. Lucerničku používá i dravý mořský ďas. Vědci nyní zkoumají bakterie, které svícení na břiše ryby způsobují. 

Národní technická knihovna slaví 300 let existence. S fondem čítajícím přes jeden milion svazků je největší knihovnou technické literatury v České republice.

V letošním žebříčku World Happiness Record poskočilo Česko o další dva stupně na hezké jednadvacáté místo. Dá se ale vůbec měřit něco jako je štěstí?

Restaurátorům barokního sálu na zámku Červená Lhota pomáhají vědci z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky. Zjišťují, jak řemeslníci v 17. století vytvářeli štuky.

Atomovou zbraň v 19. století lidstvo ještě neznalo. Že zbraně nepatří do rukou šílencům, ale bylo jasné už tehdy. I Julesi Vernovi, který o tom napsal román Vynález zkázy.

Jakým směrem se ubírá současný vývoj umělé inteligence?

O budoucnosti elektromobility u nás hovořili v Magazínu Leonardo Vojtěch Fried z Pražské energetiky a Miloslav Fialka ze společnosti E.ON.

Znalost genů spojených s alergií na pšenici nebo lepek by mohla pomoci lidem s poruchami imunity, jako je celiakie.

Pronásledování, vězení nebo emigrace. Takový byl osud mnohých vědců po srpnových událostech roku 1968. Jak normalizace proměnila československou vědu?

Světový průlom ve výzkumu pšenice se podařil mezinárodnímu týmu rostlinných biologů. Po 20 letech rozluštili genom pšenice.

Před dvěma tisíciletími zřejmě žily ve Středozemním moři i patnáctimetrové velryby. O jejich přítomnosti svědčí genetické analýzy úlomků kostí z antických dob.

O cerkáriové dermatitidě, zánětlivém onemocnění kůže, hovořila v Magazínu Leonardo parazitoložka Jana Bulantová.

Dovezou vám díly, zašroubují za vás šrouby nebo vyzkouší, zda má výrobek dostatečnou kvalitu. Pracovní roboti se stále častěji objevují v českých továrnách. 

Věda a víra jsou často stavěny jako dva názorové protipóly. Že ale jdou skloubit, dokazuje Marek Orko Vácha, který je jak teologem, tak vědcem. 

Ačkoli se celý život zabývá drobnými organismy, ze všeho, co řekne, slyšíte nadhled. Získaný mezinárodními i mezilidskými zkušenostmi, ale ještě o něco víc nadhled vrozený.

Vymoženosti moderní techniky využívají při práci často i odborníci, kteří se zabývají technologickými postupy o několik stovek let staršími.

Už 100 let předtím, než člověk přistál na Měsíci, přesunul Jules Verne ve fantastickém příběhu část zemského povrchu i s lidmi na kometu. Co o tom soudí dnešní vědci?