Když podepsala Chartu 77, musela se podrobit represím komunistického režimu, přesto odmítla udávat ostatní. Věra Šťovíčková-Heroldová působila jako zahraniční zpravodajka.
V roce 1963 přiletělo z Německa na Tachovsko malé sportovní letadlo, které obranné složky české armády po několika výzvách sestřelily.
Jednání - byť složitá - mezi ODS a HZDS posouvají společný stát ke stále vyprázdněnější podobě.
Dopoledními hosty byli Markéta Slabová, mluvčí Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích a Martin Slaba, kastelán Hluboké.
Stanislav Zajíček z Klubu vojenské historie Náchod vysvětluje, proč byly československé bunkry lepší než opevnění Maginotovy linie.
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Autorka se zabývala dopisy, které si psali její prarodiče v období druhé světové války. Vrací se do let 1943–1945.
Když 10. června 1942 ráno nacisté vraždili muže a chlapce z Lidic, mezi zastřelenými byl i 73letý Josef Štemberka, lidický farář. Jeho osud teď zajímá badatele.
Když v roce 1978 vznikal v Československu VONS, byla mezi jeho členy i žena, která neměla československé občanství: Elzbieta Ledererová.
To, co bylo, neodplulo, stále se mnou zůstává… To je začátek písně Mejly Hlavsy, a tak i začíná pořad Historie Plus, který se vrací k událostem z roku 1979.
Jako malá milovala Eleni Dimelisová indiány. Došlo to tak daleko, že svého mladšího sourozence přivazovala k židli a tančila kolem něj s tomahavkem v ruce.
Vysočina není právě vinařský kraj, přesto se na našem území v historii pěstovalo kvalitní víno.
Lída Baarová proslula nejen hereckým uměním a šarmem, ale také vztahem s Goebbelsem. Nejen ten, ale také herecká dráha v Německu ji dovedly po konci války až do vazby.
Jan Ámos Komenský hlásal heslo Škola hrou. A tak trochu jinak, než suchým předčítáním z učebnic a kronik, se dnes lidé mohou učit i o něm samém.
Od nepaměti svádějí muži se svými vousy nekonečný boj. Průměrný muž prý stráví holením za život 3000 hodin. Ale své vědí i ženy. Naštěstí odírání pemzou nahradila žiletka.
Československé stálé opevnění se budovalo v letech 1935 - 1938. Objekty nad Hynčicemi pod Sušinou má nově ve správě Muzeum vojenské historie a Staroměstska.
