Ač se to nemusí na první pohled zdát, jména šumavského městyse Strážný a nad ním stojící hradní zříceniny Kunžvart spolu velmi úzce souvisejí.
Milan Rastislav Štefánik (1880–1919) byl muž malého vzrůstu, velikého srdce, odvážných myšlenek a znalostí hvězd. Jaký je jeho odkaz?
Proč se parlamentní volby v Československu uskutečnily tak pozdě po skončení války? A proč volební program komunistů nenaznačoval, že by chtěli změnit charakter státu?
Byly mu teprve dva roky, když se ocitl v pekle. V koncentračním táboře Ravensbrück neměl žádnou šanci na přežití. Přesto přežil. Život mu zachránily dvě ženy z Česka.
Kdo chce zažít něco opravdu bizarního, může zajet na Karlovarsko do lesa u Polomu na Žluticku. Uvidí kostel a nedaleký hřbitov. To je vše co zůstalo z obce Skoky.
Nejstarší dochovaná šachtová vápenka v Česku stojí v Krušných horách. Je součástí světového dědictví UNESCO a přibližuje výrobu vápna i život tehdejších dělníků.
Uměla spravovat motory a čekal ji poměrně normální život britské princezny. Jenže pak musela neplánovaně usednout na trůn. Vydržela tam neuvěřitelných 70 let.
Ve válce byl dvakrát raněn, ale na frontu se vždycky co nejrychleji vrátil. Viktor Perner bojoval proti Hitlerovi ve francouzských službách.
Hostem patnáctého dílu seriálu Sudetské stopy byla Zdeňka Kučerová z karlovarské pobočky Paměti národa. Paměť národa je online databáze vzpomínek pamětníků a dokumentů.
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Severočeská uhelná naleziště vešla v širokou známost v historii už několikrát. Že však některá z nich vlastnili hlubocko-krumlovští Schwarzenbergové, to už tak známé není.
Zdena Mašínová to v české společnosti neměla lehké. Z ohlasů na její úmrtí (10. června 2026) by se mohlo zdát, že ve věku 92 let odešla vážená postava veřejného života.
160 let letos uběhne od největší bitvy na území současné České republiky, která se odehrála severozápadně od Hradce Králové 3. července 1866.
Jak už víme: V nové Československé republice se do škol dostávaly nové učební pomůcky a učebnice z produkce především československých firem.
Vznik československých státních symbolů provázely spory i nečekané okolnosti. Hymna nakonec vznikla spojením české písně Kde domov můj a slovenské Nad Tatrou sa blýska.
I když mu v případě odhalení hrozil postih, psal si Jan Slavík poznámky po téměř celou dobu druhé světové války. Zpětně je neupravoval, jsou tedy unikátním svědectvím.
