Z historických textilií umí číst kněz a historik Radek Martinek, s nímž jsme si prošli výstavu v kryptě olomoucké katedrály svatého Václava.
Svatováclavská koruna je součástí svatovítského pokladu od 14. století. Souvisí s ní několik tradic, také legendy a dokonce i kletba. Stala se osudnou i Heydrichovi?
Jmenoval se plným jménem Jan Blažej Santini-Aichel, ale nejčastěji je známý prostě jako Santini.
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
O svatém Václavovi, patronovi české země, nevíme vlastně skoro nic. Neznáme rok narození, nevíme, jestli měl rodinu, a dokonce ani kdy byl zavražděn.
Dana Medřická, Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák a Václav Lohniský. Hlasy i osudy stoletých herců připomíná nový seriál Radiožurnálu, každý den ráno v 8.50.
Před sedmdesáti lety se v komunistickém Československu konalo sčítání lidu. Vyplynulo, že tři čtvrtiny obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, mnozí asi formálně.
Zvonek školy ve Strýčicích na Českobudějovicku se poprvé rozezněl 28. září 1930. Přestěhovaly se do ní české školy obecná a měšťanská, které dosud měly provizorní podmínky.
Člověk nedovede domyslet převratné události v ten okamžik, kdy se stanou, ale až zpětně, říká spisovatelka Eva Kantůrková.
Ještě v padesátých letech v Bruselu existovala lidská zoo, ve které byli místo zvířat k vidění domorodci z Konga. Časy se dávno změnily.
Pojem Zlatá stoka si spojujeme s Třeboňskem, ale umělý tok stejného názvu tekl i okolo Českých Budějovic. Část se dochovala dodnes.
Dvakrát ve svém životě čelila trestu smrti. Nikdy se ale nenechala zlomit ve své víře, že to, za co bojovala, bylo správné. V roce 1950 byla zavražděna komunisty.
V roce 1961 skončila stavba nádrže Těrlicko. Souběžně s vodním dílem tehdy na jeho břehu postupně rostla nová stejnojmenná obec pro obyvatele zatopených a zabraných chalup.
Historik umění s fenomenální pamětí, který dopodrobna znal Národní divadlo i tu nejzapadlejší kapličku na Vysočině.
Odborníci v případě života sv. Václava čerpají hlavně z legend, které čtenáři nemusí předkládat historická fakta. Za ty lze považovat pouhé dvě zmínky kronikáře Widukinda.
Muž, který nacistům tak ležel v žaludku, že ho s dalšími významnými představiteli poslali do koncentračního tábora.
