Pamětní desky a pomníky velmi často míjíme bez povšimnutí. Procházíme kolem nich denně a přitom ani netušíme nic o osudech těch, jejichž jména jsou na nich uvedena.
Ve Vltavínu už podruhé připomeneme historii jihočeských hranic. Zaměříme se na podzim roku 1918 a jaro 1919, tedy na dobu našeho oddělení od Rakouska.
Město Hradec Králové vstoupilo do první republiky s budovou muzea, které bylo veřejnosti otevřeno v roce 1913.
Jaký byl T. G. Masaryk v soukromí? Pořad přiblíží jeho vášeň pro novinařinu, které se věnoval anonymně i pod různými šiframi, i utajovaný vztah s Oldrou Sedlmayerovou.
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Novodobá historie severních Čech je propojená s těžbou hnědého uhlí. Nejinak je tomu v případě chemických závodů mezi Mostem a Litvínovem. Minulost podniku je ale temná.
Vedle odstrašujícího případu Jana Dyringera, upoutá naši pozornost též nechvalně proslulé působení bohatého hradeckého měšťana Jana Hronka.
Československo ve druhé polovině 20. století nebylo jen cílem návštěv ze sovětského bloku. Do země přijížděli i politici a osobnosti z Asie, Afriky nebo ze Západu.
Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice. Kolem těchto měst se v roce 1945 vinula demarkační linie. Pro Vlasovce to byla zeď, u které je čekala kulka nebo provaz.
V následujících chvílích bychom se společně s vámi chtěli alespoň na chvíli vrátit ve vzpomínkách pamětníků do květnových dnů roku 1945.
Vojenský historik Eduard Stehlík v rozhovoru u příležitosti výročí konce druhé světové války o historických událostech první poloviny 20. století i poučení pro současnost.
Za druhé světové války bylo z důvodu rozšíření vyškovského vojenského cvičiště vysídleno více než 17 tisíc obyvatel z 33 obcí Drahanské vrchoviny a Malé Hané.
Adolf Hitler spáchal sebevraždu, Sověti dobyli Berlín a začalo Pražské povstání. Takové události předcházely konci 2. světové války. 8. května Německo kapitulovalo.
Poslechněte si rozhlasový dokument o vzpomínkách muže na léta třicátá, čtyřicátá a padesátá. Má název „Tenkrát...“ a nabízí vyprávění Karla Frause z Prostějova.
Jindřich Marek působí ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná události května 1945 i roli rozhlasu při Pražském povstání.
Využití psů bezpečnostními složkami státu se datuje k přelomu 19. a 20. století. V krátkém sledu za sebou našli uplatnění nejprve u armády a později u policie a četnictva.
