Svatý Václav se už v 11. století, za panování prvního českého krále Vratislava II., stal symbolem panovnického rodu Přemyslovců a tedy i tehdejšího českého státu.
Kult svatého Václava se opakovaně a s jistou naléhavostí objevoval v celé naší historii. Panovník se objevuje jako symbol naděje, ale i beznaděje a podřízenosti.
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
kdo dnes ví, že jen pár měsíců před tím, než nacisté vyhlásili tzv. Konečné řešení židovské otázky, představil Reinhard Heydrich plán na vyhlazení jiného národa?
Jedním z proslulých takzvaných mužů 28. října byl i Alois Rašín (1867–1923). Právník, národohospodář, politik se do naší historie zapsal tučným písmem.
Za pár dní uplyne 40 let od tragické smrti studenta brněnské architektury Pavla Švandy (1959 – 1981). Jeho tělo bylo nalezeno 10. října 1981 na dně propasti Macocha.
Víte, proč stojí uprostřed Tábora hrad, který se jmenuje Kotnov? Tentokrát Vltavín nabízí speciální díl věnovaný jihočeskému městu Tábor. A nebude zdaleka jen o husitech.
Od roku 1953 charakterizuje vládu KSČ v Československu lehké uvolňování šroubů a hlavně hledání nových strategií pro uklidnění obyvatelstva. Co způsobilo ten obrat?
Literatura pro ni znamenala únik do světa, v němž si mohla snít o lepším životě. Stala se oblíbenou autorkou, zejména u žen. Zasazovala se o emancipaci a ženská práva.
Nejpočetnější národnostní menšinou v ČR jsou Romové. Odhadem představují něco přes dvě procenta obyvatel. Podle historiků žijí v českých zemích od konce 15. století.
Roku 1521 skončilo dobývání Aztécké říše vojskem Hernána Cortése a začalo koloniální období. Střetává se španělský a indiánský živel. Oba dají vzniknout svobodnému Mexiku.
Život a zejména smrtu zakladatele nacistické strany připomene dokumentární pásmo Politické vraždy.
Když dnes přijde řeč na svátky a významné dny za komunistického režimu, většina lidí si jako první vybaví oslavy Prvního máje, Velké říjnové revoluce, MDŽ, 25. února.
Co zajímavého se dělo v roce 1917 a příběh demolice moskevského pravoslavného chrámu Krista Spasitele z roku 1931 připomenou Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
