Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Své jméno získal od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.
Do souboru se Libor Bouček dostal díky výroku: Jsem Čech, nejsem Slovák. V rozhovoru ale přišla řeč i na výjezd do Francie, kde coby mluvčí prohlásil, že sněží na horách.
V magazínu Vltavín připomeneme březen 1945 a největší nálet spojeneckých letadel na České Budějovice. Kromě toho se vrátíme do historie školství a vydávání novin.
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Porta Bohemica je latinský název pro Českou bránu. Je to místo, kde řeka Labe vstupuje do Českého středohoří a začíná vytvářet malebné zákruty.
„Zatmělo se mi před očima, vyskočil jsem na pódium a zařval: ,Vy jdete do p….!. A my jdeme do stávky‘!“ vzpomíná režisér Václav Marhoul na osudný 21. listopad 1989.
Hned první den roku 1995 připomněl České republice jeden z jejích tehdejších cílů. Prvního ledna se totiž Evropská unie rozšířila o Rakousko, Finsko a Švédsko.
Jak vysoko může stoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. To se píše v upoutávce na román spisovatele Dalibora Váchy o herci Vlastovi Burianovi.
Káznice na ostrově Alcatraz byla známá jako Ďáblův ostrov strýčka Sama a vězni jí přezdívali Hellcatraz. Toto peklo bylo oficiálně uzavřeno 21. března 1963.
V úterý 18. března 2025 zemřela ve věku 94 let legenda českého divadelnictví Jaroslav Vostrý. Byl uměleckým šéfem, režisérem, dramatikem, kritikem i pedagogem.
Pardubický kraj chce navrhnout, aby dělostřelecká tvrz Bouda, která je součástí předválečného opevnění československých hranic, byla prohlášena národní kulturní památkou.
Na severním Táborsku, při samé hranici Jihočeského a Středočeského kraje se kousek od městyse Borotína nachází les Krkáček a stejnojmenný vrchol vysoký 582 metrů.
V září 1938 se v Norimberku konal sjezd NSDAP – nacistické strany, která ve 30. letech 20. století ovládla Německo.
Mezi velmi staré obce patří Malšice na Táborsku. První písemný doklad o kostele pochází už z roku 1279. Další dokument uvádí, že zde v roce 1351 sídlil rytíř Jan z Malšic.
Říká, že nikdy netoužil být slavný. Díla významného skláře, sochaře a výtvarníka Oldřicha Plívy jsou i přesto zastoupeny v galeriích, muzeích a sbírkách po celém světě.
Mezi předlistopadovými disidenty a historiky se po vydání knihy Zbyněk Fišer/Egon Bondy a Státní bezpečnost rozhořela debata o jeho morálním profilu a odkazu.
