Jakou roli sehráli čeští a slovenští herci v událostech roku 1968? Co jim tento rok přinesl a co vzal? Prostřednictvím ukázek z vysílání to připomíná Martina Sedláková.
Hlas tzv. „štvavých vysílaček“ Deutsche Welle, nově objevená nahrávka z 21. srpna 1968 a vzpomínání rozhlasáků na svobodné vysílání v připomínce 56 let od sovětské okupace.
Většina dnů kolem nás nenápadně propluje. Někdy ale stačí vyslovit jedno datum a národu se vybaví stejný pocit zmaru, beznaděje a vzteku. Takovým datem je i 21. srpen 1968.
Chvíle, než do budovy Československého rozhlasu vtrhli sovětští vojáci, zachycuje nově objevená nahrávka, která po desítkách let přibližuje atmosféru prvních hodin okupace.
V Jablonci nad Nisou se v roce 1984 narodila výjimečná vytrvalostní sportovkyně a olympionička Radka Kahlefeld.
Při událostech 21. srpna 1968 pomáhali brněnským rozhlasákům dokonce krasobruslaři, pekaři a popeláři. I to se dozvíte z jedinečné vzpomínky.
K srpnovým událostem roku 1968 se ve vzpomínkách vracejí pamětníci z Libereckého kraje. Jejich příběhy zaznamenala Ivana Bernáthová.
Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Před poutním kostelem Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů stojí mezi dvěma statnými modříny starý kamenný kříž. Na jeho podstavci čteme: Na památku majora Codla 1866.
Nebývalý nárůst kriminality – taková byla 90. léta. Jak tomu čelila nově se formující policie? A zanikla opravdu komunistická Státní bezpečnost po listopadu 1989?
Kamenice nad Lipou leží na Pelhřimovsku, při řece Kamenici a na trase jindřichohradecké úzkokolejky. Město dostalo přídomek podle lípy vsazené v zámecké zahradě.
Práce na poli v Pacetlukách na Kroměřížsku nejednou skončila propadem do hluboké neznámé jámy. Zjišťovali jsme, jaká tajemství ukrývá krajina pod bývalým větrným mlýnem.
Milíkovský hrázděný statek na Chebsku přibližuje návštěvníkům, jak se žilo na venkově v 19. a na začátku 20. století. Nabízí komentované prohlídky i programy pro školy.
Ke generaci lékařů, která se snažila udělat z interní medicíny měřitelnou, experimentální a fyziologicky založenou vědu, patřil Friedrich Kraus.
Autor biografie „Jan Procházka. Tvůrce v kulturním a politickém životě Československa 50. a 60. let“ si na pozadí Procházkovy hvězdné kariéry všímá i jiného příběhu.
Pavlov je malá víska na okraji Mladé Vožice. Na začátku 20. století tam žila zhruba stovka obyvatel, mezi nimi Karel Boháček. Pracoval jako nádeník, ale proslavil se jinak.
Věděli jste, kdo první začal stavět z cihel? Nejstarší dochovanou publikaci, ve které se zmiňuje cihla, najdeme ve starém Římě.
