Den má 86 400 vteřin! Počtář, jenž přišel s tímto součinem, totiž Tomáš Baťa, tím chtěl naznačit, že každá vteřina v tom dni může být důležitá, prospěšná, a taky dr...
Budova knihovny v Churchillově ulici se kdysi jmenovala Weinmannův palác. V roce 1929 ji nechal postavit Hans Weinmann.
Rodina Ludmily Moržolové z Jihlavska desítky let uchovává starou vlněnou košili. Stojí za ní velký příběh a kus české i evropské historie.
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Osvobozené divadlo je nerozlučně spjato se jmény Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Ale jeho počátky má na svědomí skupina dalších výrazných umělců meziválečné doby.
Dialog s českou zemí je název knihy esejů Williho Lorenze. Věnuje se v nich významným událostem a velkým osobnostem českých dějin.
V letech největších úspěchů dokázal napsat hudbu k sedmi až osmi celovečerním filmům ročně. Neuvěřitelné tempo, invence, neuvěřitelné a absolutní odevzdání se úkolu.
Začal se rodit fenomén Baťa... Těmito slovy jsme minule ukončili naše nahlížení do osudů ševce, který za svůj život dokázal obout tolik lidí, že jeho jméno i boty o...
Jan Masaryk, mladší syn prvního prezidenta Československé republiky TGM a jeho manželky Charlotte, se narodil ve vile „Osvěta“. Ale v jeho osudu bylo víc tmy než světla.
Z Postřižin si všichni pamatujeme správce pivovaru Francina, který hjezdil na motocyklu Laurin – Klement. Stejný stroj měl i jeden z průkopníků fotografie – Josef Seidel.
Po bitvě na Bílé hoře nastalo období, které o dvě stě let později Josef Dobrovský nazval „zlomové období české historie” a o sto let později Alois Jirásek napsal „Temno“.
Televize byla mocným nástrojem komunistické propagandy – a tím nejmocnějším byly seriály.
Naším hrdinou bude odhodlaný český - přesněji moravský - řemeslník, a to švec, který za svůj život dokázal obout tolik lidí, že jeho jméno i jeho boty oblétly celý ...
V centru Ústí nad Labem, na místě, kde dnes stojí OC Forum, stávala několik desetiletí stará tržnice. Právě na ni vzpomínáme s historikem s ústeckého muzea Martinem Krskem.
Mostecký rodák Martin Kocián dostává občas nálepku uličníka i přesto, že je mu přes čtyřicet a společnost od něj očekává, že se jako bývalá hudební hvězda zklidnil.
O některých dávných pověstech si můžeme říkat: Kdoví, co je na tom pravdy? Po jiných ale zůstaly písemné doklady podložené jmény skutečných osob.
