Poslední srpnový den roku 1970 zahájila vysílání stanice Hvězda. Nahradila dosavadní stanici Československo a symbolicky potvrdila vítězství normalizace v rozhlase.
V listopadu roku 1989 mysleli aktéři tehdejších politických změn na všechno možné – a pročítáte-li jejich vzpomínky, často se v nich objevuje úvaha „co udělá Moskva“?
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Také Královéhradecký kraj si ve dvacátém století prošel těžkými zkouškami obou totalit. Paměť národa upozorňuje na příběhy lidí, kteří dokázali svému těžkému osudu čelit.
Když před pěti lety zemřel ve svém bytě na sídlišti v Praze na Břevnově Josef Hodic, uzavřel se jeden z příběhů, typických pro střed Evropy druhé poloviny 20. století.
V souvislosti s 2. světovou válkou Romy často vnímáme jako oběti. Zavzpomínejme ale na jejich hrdinství během Slovenského národního povstání a odboj proti nacismu.
Penzista ze Sušice se nechal nachytat na podvodné e-maily a hrozí mu doživotní vězení v Hongkongu. Kam se hrabou čeští šmejdi na zkušené africké scumery, kteří doká...
Dokázali prodat titul kuchaři i zedníkovi. Výdělky mohly být závratné. Jen kdyby se neozval Scotland Yard.
Jednou z nových budov, kterou v polském Gdaňsku nepřehlédnete je Centrum evropské solidarity.
S nadsázkou by se dalo říci, že počátky punčochářského průmyslu v České republice stojí na páru upletených punčoch ve Varnsdorfu.
Dopoledními hosty Českého rozhlasu České Budějovice byli Tomáš Trantina a Soňa Petráková z jihočeské pobočky Paměti národa, respektive společnosti Post Bellum.
Ordinace Sigmunda Freuda ve Vídni v sobotu zpřístupnila své prostory návštěvníkům. Není v ní ale žádný nábytek.
V období komunistického režimu u nás, kdy byla země informačně důkladně uzavřena, představovaly zahraniční rozhlasové stanice velmi důležité narušení informačního monopolu.
Ojedinělý roubený mlýn z konce 18. století zdobí údolí potoka na kraji Trhnonic. K mlýnu patří i pila a olejna.
Josef Kobr by měl sto let. Narodil se 9. září 1920 v Kladně, studoval v Praze, ale už během války zkusil ostravskou operetu. A v roce 1947 se natrvalo stal Ostravákem.
