Divadlo v Krumlově bývá spojováno především s otáčivým hledištěm. Znalci historie vědí, že na zámku existuje i barokní divadlo s původním pohyblivým systémem výměny kulis.
Protože zima klepe na dveře, můžeme se s Hradečáky první republiky věnovat zimním sportům. K nejoblíbenějším zimním aktivitám první republiky patřilo bruslení a sáňkování.
První olympijské zlato v neobvyklé sportovní disciplíně nebo medaile v hokeji navzdory jedinému vstřelenému gólu. To všechno jsou fascinující příběhy meziválečných olympiád
Pořad Perný den můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Český film mezi roky 1944 – 1948 je tak trochu zasutou kapitolou, zapadlou do skuliny mezi dvěma vyhraněnými epochami.
V roce 1924 byla odeslána fotografie amerického prezidenta z New Yorku do Londýna. Do dějin vstoupil FAX, a v mnoha ohledech je jednou pro vždy změnil.
Životní příběh Laetitie Dytrychové (1919-2006), spoluzakladatelky významné české rodinné zvonařské dílny. Čte Hana Maciuchová.
Milí posluchači, věděli jste, že město Hradec Králové bylo až do poloviny 19. století vrchností pro několik tehdejších vesnic v okolí? Vše začalo už při vzniku města.
Učitelka, vychovatelka, odborná pracovnice v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze. Tím vším byla literární historička Marie Rút Křížková.
Od počátku 20. do konce 90. let 20. století se po světových mořích a oceánech plavily lodě s československou a později českou vlajkou.
Hlasatel, redaktor, spisovatel, mazač vysokých pecí i jeřábník. Tím vším byl Bohuslav Matyáš. Zemřel před dvěma dny ve středu 26. listopadu, tuto neděli by se dožil 83 let.
Milé děti, dnes máme dějepis. A budeme si povídat o Václavu Hájkovi z Libočan.
Až do neděle 30. listopadu mohou lidé navštívit v Borohrádku na Rychnovsku Legiovlak, tedy pojízdné muzeum československých legií. V reportáži nahlédneme do tzv. těplušky.
Rybník na Třeboňsku, který dnes na mapách najdeme jako Nový lipnický, je místním lidem znám spíše pod historickým jménem Podřezaný. To může zajisté evokovat nějaký mord.
Při dobývání nerostných materiálů se lidstvo postupně dostávalo dále a dále směrem ke středu Země. U nás je nejhlubším dolem vrtná jáma číslo 16 v lokalitě Háje.
Když lidstvo dokáže naplánovat války – dokázalo by také naplánovat mír? Nad tím se v knize Psychologie války zamýšlí americký autor, vojenský psycholog Lawrence LeShan.
