Mnoho dokumentů, reportáží, rozhlasových her i živých přenosů vzniklo v budějovickém rozhlasovém studiu. Nechyběly ani příspěvky, za které se autoři možná trochu styděli...
Institut Paměti národa mapuje dějiny 20. století skrze vyprávění pamětníků. Ředitel brněnské pobočky David Butula v rozhovoru přiblíží i projekt Nezapomeňme 80.
Patří mezi nejvýznamnější české historiky druhé poloviny 20. století. Rodák ze Sobědruh Dušan Třeštík byl nejen originálním myslitelem, ale i odvážným člověkem.
U příležitosti 80 let od osvobození ožívají příběhy konce války. Amatérský historik Jindřich Nový mapuje dobu pomocí archivních snímků, filmů i vzpomínek pamětníků.
„Pořád na to myslím, je to pro mě těžké. Bylo mně tenkrát osm let a už jsem neměla maminku,“ vypráví Libuše Kratochvílová, za svobodna Šrámková, o tragédii z roku 1945.
„Je sechs hodin.“ „Jsme s vámi, buďte s námi.“ To jsou věty z rádia při Pražském povstání v roce 1945. „Země byla naladěná, že už se něco bude dít,“ říká ve Vizitce.
Minutu po minutě připomenáme, co se v prvních hodinách povstání v Praze dělo. Hosty jsou přeživší holokaustu, pamětníci květnových dnů roku 1945 v Praze i řada historiků.
Generál Karel Kutlvašr byl v květnu 1945 v čele povstaleckých jednotek v Praze a dovedl Čechy k osvobození z německé okupace. Komunisté mu to ale neodpustili.
Před 80 lety, 5. května 1945, propuká v Praze povstání. Jak si květnové dny a konec druhé světové války v Evropě připomenout? Hostem pořadu je historik Michal Stehlík.
Žádná československá rozhlasová stanice nezahájila vysílání na konci II. světové války tak dramatickým způsobem, jako Plzeň.
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
5. květen 1945 lze považovat za prvopočátek Českého rozhlasu České Budějovice. V ten den totiž začala skupina dobrovolných nadšenců vysílat z malé místnosti na radnici.
Proslavil ji deník a smutný osud. Připomeňte si při příležitosti výročí konce 2. světové války dívku, která snila o budoucnosti, co neměla nikdy přijít.
Dálnice D1 je nejstarší a také nejdelší silniční komunikací svého druhu u nás. Původně měla spojovat západní Čechy a východní Slovensko.
„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala tenkým hlasem až k slzám dojatá 94letá Jarmila Hermanová u pomníku „Padlým hrdinům za vlast“ v Želivci.
P.F. 1942. Pplk. Alois Šiška aneb KX-B neodpovídá. O třech vyhraných zápasech se smrtí s válečným pilotem Aloisem Šiškou. (repríza pořadu z roku 1995)
O svém pradědovi dokumentaristka věděla, že ho za války zatklo gestapo, alespoň to pravila rodinná legenda. Sám Jaroslav Malák o svých „válečných letech“ ale moc nemluvil.
V období první republiky se Hradec Králové jako moderní a rozkvétající město dostal také na filmové plátno. Natočilo se několik dokumentárních filmů.
