Komentáře

Slovo solidarita se v souvislosti s naší zemí skloňuje v sedmi pádech. Že prý jsme solidární málo nebo dokonce vůbec ne, a jiní zase, že dost a možná až moc.

V souvislosti s oslavami Dne svobody a demokracie někteří volají po návratu slušné politiky. Co očekáváme od politiků? A měla by být politika etická?

„Pojmy a postupy cestují z Východu na Západ. To se týká i slova fake, falešný, i slovního spojení Fake News, falešná zpráva.

„Jakeše do koše“, anebo lépe se rýmující „Miloše do koše“ skandovali lidé před devětadvaceti lety.

Jestli se někdy trápíte s tím, jaké spropitné máte v restauraci dát, tak už nemusíte. Některé podniky si ho totiž účtují automaticky.

Dívala jsem se na obrázek krásné ženy v bílých plavkách, elegantně naaranžované na jakémsi kameni, a popuzeně četla titulek, který článek uváděl: „Jak stárnout s grácií.“

Praha je plná čínských nebo indických restaurací. Byly ale v metropoli podobné podniky také před listopadem 1989? A na jaké jídlo byli vlastně tehdy Češi zvyklí?

V Paříži si osm desítek šéfů států a vlád připomenulo při oslavách 100. výročí konce první světové války, my jsme přece jen malá země, tak u nás se válčí o Čapí hnízdo.

Některé slogany, které Andrej Babiš používal na začátku své politické dráhy, se v průběhu let staly natolik banálními, že se k nim už člověk ani nechce vracet.

V poryvech politických krizí to vypadá, že 17. listopadu není co slavit.

Ať už kriminální vyšetřování kauz kolem Andreje Babiše dopadne jakkoli, zprávu o nakládání s mocí a o politické kultuře v Česku 2018 před sebou máme. A hezké čtení to není.

Před čtrnácti dny jsem v této rubrice popisoval případ nezávislého ruského časopisu The New Times, který dostal likvidační pokutu ve výši 22 250 000 rublů.

Může premiér přežít s aférou na krku? Někde odstupuje sám po deseti minutách, jinde nerad po deset dnech.

Po zveřejnění informací o kauze Andreje Babiše mladšího se objevily paralely s případem syna slovenského prezidenta Michala Kováče. Před 23 lety byl zavlečen do Rakouska.

Každé výročí, jako tomu bylo u 28. října, by mělo být důvodem k oslavám, ale i záminkou k hlubšímu a sebekritickému zamyšlení, které událost zařadí do širšího kontextu.

Napřesrok touhle dobou to budou tři desetiletí, co konečně i v tehdejším Československu nastal „rok zázraků“.

Pečlivě i zcela spontánně vybíraná hudba na pomezí groovu, jazzu, blues a elektroniky  uváděná v kontextu paradoxů, trendů i potenciálu společenského dění.

Je spousta příběhů, které začínají dobrým úmyslem, ale ve chvíli, kdy hlavní hrdina něco získá a chce si to udržet, se od dobrých úmyslů odklání, až příběh špatně skončí.