Jak se zachovat, když najdeme malé ptáče? Poradíme taky, jak sledovat pobytové stopy ptáků a poznat, že v lese žijí strakapoudi, drozdi, sojky, nebo taky výr velký.
V roce 2015 vznikla v České republice iniciativa Semínkovna. Dnes už je dobře známá a našla si oblibu u lidí, kteří vítají možnost svobodného sdílení osiva a semenaření.
Obce a města řeší, jak nejefektivněji likvidovat plevel a zároveň šetřit přírodu. Jenže pracovníků na mechanické vytrhávání je málo a navíc na ně většinou nejsou peníze.
Tropický stálezelený vysoký strom z čeledi pryšcovitých je děsivý. Na kmeni má velké trny a dokáže ronit jedovatou tekutinu.
V povodí Lužické Nisy by měla vzniknout kaskáda protipovodňových opatření. Hejtmanství ji chce vybudovat ve spolupráci s Povodím Labe a obcemi v okolí toku.
Na našem území opět zažijeme tropické teploty. Český hydrometeorologický ústav varuje, že hodnoty na teploměru mohou v nadcházejících dnech vystoupat až ke 34 stupňům.
Dokumentarista Libor Špaček se snaží pomocí virtuální reality zprostředkovat dojmy z potápění v Pacifiku. Proč je virtuální dobrodružství zároveň udržitelnou zábavou?
Členové Spolku přátel Olšových Vrat se vydali k okraji karlovarského letiště. V jeho blízkosti se totiž nachází unikátní přírodní lokalita – rašelinná louka.
Správa Národního parku České Švýcarsko postavila v Jetřichovicích hnízdní věž pro jiřičky obecné. Zabydlet se v ní a vyvést mladé mohou ale i jiné druhy ptáků.
Je jedním z největších létajících ptáků a zároveň tím nejmohutnějším. Je opravdu dlouhověký a v přírodě plní úlohu zdravotní policie.
Bylinkovou zahrádku a vinohrad pod Jadernou elektrárnou Dukovany doplnilo pět nových včelích úlů.
Vědci se shodují, že za množení nutrií můžou především teplejší zimy. Spousta Pražanů shledává nutrie roztomilými a chodí je i krmit. Ale ony můžou i kousnout.
Podle archeologů je stav skalního hradu kritický; pískovec, z kterého je postavená, je totiž náchylný k obrušování. Poškozují ho i vandalové, kteří do něj vyrývají nápisy.
Rybáři míří k vodě. Od dnešního dne se oficiálně mohou začít lovit dravé ryby. Ty byly dosud hájeny. U jednoho z rybníků ve Vrchlabí byla reportérka Kateřina Kohoutová.
Na Vysočině je další místo, kam se lidé jezdí učit o přírodě. Ekocentrum v Balinách na Žďársku postupně vzniká ze zchátralého statku.
Dominantní alergeny: trávy, obiloviny, černý bez, jitrocel, šťovík, kopřiva, plísně
V kraji se objevila nebezpečná choroba ryb, virová hemoragická septikémie. V sádkách ve Žďáru nad Metují na Náchodsku kvůli tomu rybáři museli zlikvidovat tisíce pstruhů.
Holiny místo lesů totiž významně ovlivnily a stále ovlivňují skladbu rostlin a živočichů. Třeba u Libavé to odborníci vidí na výskytu ptáků, kteří tam žijí.
