„V případě pandemie se nic tragického z týdne na týden neděje, ale obávám se, že důsledky budou daleko horší než při povodních, které v tomto století zasáhly ZOO Praha.“
Současné chladné počasí ovocným sadům na Litoměřicku neuškodilo. Stromy totiž po letošní dlouhé zimě ještě nevykvetly, takže noční mrazíky tohoto týdne je nijak nezasáhly.
Denně je v kontaktu s přírodou a každý den přemýšlí, jak ten svůj kus lesa udělat zdravější, krásnější a odolnější. Milan Morch pracuje v lesích už bezmála 4 desítky let.
V ústecké zoo žijí jak lamy alpaky, tak lamy krotké. Právě lamám krotkým se nedávno, jako jeden z jarním přírůstků zoo, narodilo mládě, a to sameček.
S příchodem jara v ústecké zoo přichází na svět spousta mláďat. Lemuři kata mají zatím jedno mládě. To ale rozhodně nezůstane osamocené – další ho brzy budou následovat.
Jak bojovat s environmentálním žalem? Zpěvák Tomáš Klus začal o tom svém natáčet pořad Co můžu dělat. Neskončil ale pouze u něj.
Co je to živá fasáda? Jak může pomáhat s klimatickou krizí? A jak se podnik předává dětem? Ptá se David Šťáhlavský.
Hostem Dopoledne pod Ještědem byl včelař z Českodubska Tomáš Moravec. Poslechněte si, jak se včely po zimě mají a co se v úlech teď děje.
Jak se dorozumívají ryby? A slyší hluk, který vydávají třeba lodní motory? Může je to rušit?
Jakých nových květů si můžeme všimnout v olomouckých parcích? Dobré místo pro jejich hledání je louka zvaná Holandská zahrada pod lávkou vedle pavilonu A.
Ostravská zoologická zahrada chce v pondělí opět otevřít své brány návštěvníkům. Navzdory značným ztrátám se v současnosti nechystá zvyšovat vstupné.
Teplárna v Komořanech na Mostecku zřejmě přestane spalovat hnědé uhlí. Počítá s tím plán její na modernizaci, který teď posuzuje Ministerstvo životního prostředí.
Lidé chodí do přírody v době pandemie mnohem víc. A projevuje se to i v záchranných stanicích volně žijících zvířat. Počet nalezených živočichů přibývá.
Třídění bioodpadu na pardubických sídlištích se zatím moc nedaří. Město ho zavedlo před pěti měsíci na Dubině a Slovanech na základě poptávky tamních lidí.
V Česku stále přibývá divokých prasat. Kromě lesů se s nimi můžeme setkat i ve vesnicích a městech. Svůj podíl na tom má i pandemie covidu-19.
V roce 1991 vznikl Národní park Šumava. Vznikl v místech, která byla z velké části turistům uzavřená, protože zde hlídali hranice vojáci pohraniční stráže.
Pochází z rodu trav čeledi lipnicovité. Je největší a nejrychleji rostoucí bylinou na světě. Dělají se z něj i látky se skvělými vlastnostmi.
Jen za posledních padesát let přesáhly škody způsobené biologickými invazemi hranici jednoho bilionu dolarů. Vyplývá to z vědecké studie publikované v časopise Nature.
