Po nevídaném tornádu na jižní Moravě sužují Německo a Belgii silné záplavy. Zemřely desítky lidí a další stovky osob se pohřešují.
Chráněné louky na Valašsku kosí od 3. července desítky dobrovolníků. Kvůli vzácným rostlinám, živočichům i terénu na louky nesmí žádné stroje.
Botanička Naděžda Gutzerová sleduje chování rostlin a v návaznosti na počasí zjistila, že příroda se sice oproti minulým letům opozdila, ale své zpoždění už dohání.
Po středeční noční bouři je zejména v západních Krkonoších vážně poškozena řada lesních porostů. Množství turistických stezek a cyklotras je v současnosti neprůchodná.
Hnutí Greenpeace nesouhlasí s postojem českých úřadů ke kácení bučin v Krušných horách na Mostecku. Město Horní Jiřetín podalo podle organizace stížnost Evropské komisi.
Z vrcholu Králického Sněžníku po víc než 50letech zmizí skládka suti, která tam zůstala po zbourání Lichtenštejnovy chaty. Správa CHKO akci připravovala několik let.
Hodně lidí chce udělat domnělou záchranou divokého zvířete dobrý skutek. Namísto toho jde směrem ke zvířeti spíše o medvědí službu a směrem k člověku o past.
Tornádo, které v červnu řádilo na Břeclavsku a Hodonínsku, bylo výjimečné. Bralo životy i domy. Dá se za viníka tak silného tornáda ve střední Evropě označit změna klimatu?
Evropská komise představila klimatický plán, který začne projednávat Evropská rada a europoslanci. Shodnout se musí na tom, jak bude ve finále balíček vypadat.
Jeden australský pivovar se rozhodl snížit uhlíkovou stopu při výrobě piva. Pomáhají mu v tom vodní řasy. Likvidují totiž oxid uhličitý, který vzniká při kvašení sladu.
Využití odpadů podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky nejenže snižuje emise CO2, ale dává i ekonomický smysl – pro spotřebitele i pro průmyslové podniky.
Poradna s Blankou Kocourkovou na téma aktuální sklizeň bylin. Jak sklízet levanduli a na co si dát při sběru bylinek pozor?
Pole, kam až oko dohlédne, tak vypadalo ještě nedávno okolí Vojnic ležících nedaleko Olomouce. Po dvou letech práce spolku Živé cesty alejí tu napočítáte 118 nových stromů.
Prachovské skály v Českém ráji hlásí zatím nižší návštěvnost než loni v tomto období. Důvodem je podle správce hlavně nepříznivé počasí, které zatím převládá.
Nevadí jim hlasitá střelba, výbuchy ani přesuny těžké techniky. Řeč je o mnohdy velmi vzácných druzích ptáků, kteří žijí ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá.
„Vyšetřování stále probíhá a stále ještě věřím české policii, i když ta prodleva už je téměř rok. Pořád věřím, že k závěru dospějí,“ popisuje poslankyně Pěnčíková (KSČM).
Nová studie pracuje s možností poklesu emisí do roku 2030 o více než polovinu oproti roku 1990. Předpokládané úspory odhaduje na skoro 25 miliard ročně.
Sčítání skřivanů polních provádí ornitologové na území Beskyd. Ptáků totiž každým rokem ubývá. Odborníci potřebují znát počty, aby věděli, jak je efektivně chránit.
