Rusko je země, která novinářům nepřeje. Ruský mediální prostor ovládá strach a propaganda. Jak svobodu slova ovlivnila válka na Ukrajině?
Reakce na covidovou krizi i válku na Ukrajině mají jeden shodný rys. Část ezoterické scény zaujala k oběma tématům postoj zahrnující různé stupně popírání reality.
Nejsmutnější by bylo, kdybychom se spoléhali, že nám uleví dezinformace šířené na Ukrajině o pětitisícové dávce coby půjče a o povinném nasazování uprchlíků do fabrik.
Palestinská samospráva chce „ukázat“ světu, jak „strašných zločinů se Izrael dopouští na Palestincích“, a smrt novinářky se náramně hodí, i když ji Izrael možná nezabil.
Rozcestník destnikprotidrahote.cz je překvapením. Odkazy na ministerstva práce a sociálních věcí, úřadu práce či ministerstva průmyslu jsou spíš marketingovou kampní vlády.
I když se Maďarsko podaří zlomit, bude embargo na ruskou ropu v lepším případě za dlouho a napůl. Aby to dobře vypadlo, ale aby to co nejméně nám Evropanům uškodilo.
Dnešní průnik anglicismů je nápadný, spíš než projev úpadku je to ale projev vývoje, který se nikdy nezastaví.
Proč stejně špatně nedopadli i Zelení, s nimiž Olaf Scholz v Berlíně vládne? Možná to bylo tím, že na rozdíl od kancléře mají Zelení představu, čeho chtějí dosáhnout.
Lidské diskokoule z osmdesátkového podcastu Čelisti tentokrát skřípou zuby nad minisérií Iveta. Mělo ambiciózní životopisné drama nést podtitul Popelka z Frenštátu?
Stavební zákon a zmatek pokračuje. Volby v Severním Porýní-Vestfálsku a pozice Scholzovy vlády. Ropné embargo má smysl, když bude hned a naplno.
Skvělá věc, elektrokolo, poskytuje iluzi sportu a přitom námahu můžete regulovat takřka na nulu. Potud tedy vše dobré, zkušenosti mám výborné a cyklistiku mohu doporučit.
České úřady již vydaly tzv. dočasnou ochranu pro 342 000 lidí z Ukrajiny. Jak stát situaci s ukrajinskými běženci zvládá? A jak téma migrace ovlivní české volby?
Obsah čtyř tenkých tubusů, které přede mě položila archivářka, je přesně osmdesát let starý. Pochází z první poloviny roku 1942.
S ohledem na krutý souběh velkých krizí, na postupující ekonomickou mizérii a válku na Ukrajině jde nyní o základní soudržnost společnosti a podobu demokracie na mnoho let.
Na tento čtvrtek 19. května připadá dle židovského kalendáře sváteční den zvaný Lag ba-omer.
V pondělí 9. května si ve Štrasburku evropští představitelé nejen připomněli Den Evropy, ale i rokovali, jak v Evropě dál.
Jmenování Aleše Michla novým guvernérem ČNB je nepochopitelné. Nakonec prudký propad kurzu koruny, kterým trhy na jeho jmenování reagovaly, mluví za vše.
Dosud neutrální Finsko a Švédsko hodlají už během těchto dní ohlásit žádost o vstup do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí obou zemí se Moskvě hrubě nelíbí.
