Existují chvíle, které se do paměti vryjí na celý život. Dokážeme si je vybavit i po desetiletích, téměř minutu po minutě. Jak na sametovou revoluci vzpomínají známí lidé?
Instalaci sochy před českolipským Bílým domem provázel i menší „incident“. Technici soše upevnili kolem krku lano. Jeřábník pak odešel na svačinu.
Před 126 lety vznikla Sparta, v roce 1915 byla v USA patentovaná láhev na Coca Colu a moderátorka Štěpánka Duchková slaví 47 let.
Jedním z klíčových hráčů politické scény byl v prvních dnech po 17. listopadu 1989 tehdejší šéf komunistů Miloš Jakeš. Jaké opravdu byly jeho projevy?
V roce 2011 se ve Varnsdorfu či Rumburku konaly protiromské demonstrace podnícené frustrací etnické majority z vlastních sociálních podmínek.
S listopadem 1989 se v Karviné pojí i začátek vysokoškolského vyučování. Na tamní obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity si to všechno připomínají výstavou.
Poslechněte si vzpomínkový fejeton k 30. výročí listopadových událostí.
Petr Píša při organizování připomínkových akcí 30. výročí začátku Sametové revoluce čerpá také z vlastních zkušeností.
Někteří lidé mají o Peru zvrácenou představu, myslí si Eva Farfánová Barriosová, odborná poradkyně brněnské výstavy Poklad Inků.
V České kronice se tentokrát ocitneme v době těsně po zásahu proti demonstrantům na Národní třídě.
Václav Bartuška je v současné době zvláštním velvyslancem České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. V listopadu 1989 byl jedním z vůdců sametové revoluce.
Před 80 lety se konal pohřeb studenta Jana Opletala, před 75 lety zažila Praha první nálet amerického letounu a zpěvačka Frida z Abby slaví 74 let.
Kdo chtěl před listopadem 1989 poslouchat jinou hudbu, číst jiné knihy nebo malovat jiné obrazy, než ty kontrolované vládou, musel se uchýlit k takzvanému undergroundu.
Uplynulo 30 let od takzvané Sametové revoluce. Dovedou si dnešní mladí ještě představit, jak Češi před rokem 1989 žili, a co se po 17. listopadu změnilo?
Víme už vše o listopadu 1989 a detailech pádu komunistické moci u nás? Nové informace přináší i deník tehdejšího šéfredaktora Rudého práva Zdeňka Hořeního.
Soud označil lidskoprávní aktivity členů této organizace za „podvracení republiky“. Mezi odsouzenými byli Uhl i Havel.
Příběh demonstrace 17. listopadu zachycuje i dokudrama Česká kronika.
Události roku 1989 změnily Brno nejen co do politiky a společenského života, ale i místopisně. Pojďte si s námi zapátrat v paměti.
