Příroda

Chřástal vodní u nás hnízdí poměrně vzácně a zvláště v poslední době se jeho početnost výrazně snížila. Žije skrytě v mělkých vodách hustě zarostlých bažinnou vegetací.

Tohle silné a nápadné volání, nebo spíš troubení, můžeme slyšet jen na několika místech naší republiky; především na Českolipsku a Jičínsku.

Jeřábek lesní patří k našim méně známým kurovitým ptákům. Je to pták velký asi jako koroptev, vcelku nenápadně hnědě zbarvený.

Jestřáb lesní jako by nám symbolizoval odvěké nepřátelství mezi přirozeným predátorem a člověkem chovatelem – hospodářem, kterému jestřáb ujídá z produktů jeho práce.

Mnoho lidí si jiřičku plete s vlaštovkou. Od vlaštovky obecné se jiřička liší tím, že nemá tak vidličnatě vykrojený ocas a že má nad ocasem bílou skvrnu.

Myslím, že by se nenašel nikdo, kdo by nepoznal naši nejobyčejnější kachnu, kachnu divokou, která je častěji známá jako březňačka.

Kalous pustovka je světlá sova menší velikosti s krátkými pernatými oušky. Je to druh hnízdící hlavně na tundrách severní Evropy, Asie i Ameriky.

Kalous je vlastně zmenšeninou všeobecně známého výra velkého. Je velký přibližně jako havran, převažující zbarvení je žlutohnědé se skvrněním na hřbetě i na spodině těla.

Vedle poštolky je snad nejobyčejnějším dravcem naší krajiny káně lesní, dříve také známá jako káně myšilov. Setkáme se s ní celý rok v otevřené krajině takřka všude.

Káně rousná je dravec jen o něco málo větší než známá káně lesní. Dosahuje hmotnosti většinou kolem jednoho kilogramu, ale větší samice mohou vážit i přes kilogram a půl.

V místech, kde se kavka vyskytuje v hojném počtu po celý rok, ji určitě důvěrně zná každý z místních obyvatel.

Koliha velká je náš největší bahňák. Tomu, že patří do příbuzenstva kulíků, čejek, vodoušů či sluk, nasvědčuje i její flétnový hlas.

Konipas bílý je nejznámějším ze tří druhů našich konipasů. Můžeme se s ním u nás setkat prakticky po celém území, přičemž početnější je v nižších polohách.

Konipas horský je jedním ze tří druhů našich konipasů. Jeho český druhový název je ovšem trochu nešťastný, protože jej kromě hor můžeme zastihnout i na vodních tocích.

Konopka u nás bývala dříve poměrně rozšířeným ptákem, s přeměnami krajiny však došlo k výraznému snížení početnosti.

Sotva jarní slunce a teplý vítr roztají ledy a zaleskne se volná vodní hladina na našich rybnících, nastává rychlý návrat vodních ptáků ze zimovišť na hnízdiště.