Kopřivka obecná

Kačeři často již během migrace začínají tokat a na vodě i ze vzduchu se ozývají nejrůznější kachní hlasy. Některé jsou snadno poznatelné, jako například známé káchání u samic kachny divoké, zvučný drnčivý hlas kačerů čírky modré nebo hlasité chraplavé hlasy poláka velkého či chocholačky. Jiné hlasy jsou i zkušenějšímu ornitologovi většinou neznámé, tak jako krátké krákavé zvuky připomínající spíše drsný havraní hlas, prokládané sípavými hvizdy, které vydává kačer kopřivky obecné.

Hlas samice kopřivky se podobá káchání samice kachny divoké, je jen poněkud vyšší a méně hlasité.

Do poloviny 70. let minulého století bývaly naše rybníky neuvěřitelně bohaté na tyto ptáky. Neúměrně vysoká intenzifikace rybničního hospodářství v posledních letech, se všemi negativními důsledky, znamená pro všechny živočichy obývající rybníky nezvratný zánik. Jen některé druhy vodních ptáků, potravně nezávislých pouze na vodním prostředí, jako např.husa velká, nezaznamenaly katastrofální pokles početnosti jako většina druhů kachen a potápek. Je zajímavé, že i kopřivka patří mezi druhy nejméně postižené, a na mnoha rybnících je výrazně dominantním druhem.

Základní údaje

Kopřivka obecná (Anas strepera) Kačeři se svým šatem zdaleka tak neliší od samic jako je to u ostatních druhů. Jsou jen kontrastněji zbarveni, oproti hnědavým samicím mají šedé, černě lemované peří na bocích a na zádi černé spodní ocasní krovky. U obou pohlaví je velmi nápadným rozpoznávacím znakem bílé zrcátko v křídlech, na přední straně lemované kaštanově hnědým páskem, které je patrné i na složeném křídle a zvláště je výrazné v letu.
Narozdíl od ostatních druhů kachen, v jejichž jídelníčku tvoří živočišná složka potravy podstatnou část jídelníčku, zvláště u malých kačat, kopřivky jsou výhradními vegetariány.