Příroda

Kde jsou ty časy, kdy bylo možné na jaře téměř na každém rybníku pozorovat kačery i kačírky několika druhů u nás běžně hnízdících kachen.

Čírka obecná je naší nejmenší kachnou. Je velká jen asi jako holub a ve srovnání s naší nejběžnější kachnou, kachnou divokou, dosahuje asi její čtvrtinové hmotnosti.

Pro hohola severního, jedné z našich vzácnějších kachen, je typický mechanicky vznikající zvuk, který vyluzují jeho letky při letu.

Koncem září se z oblohy začíná ozývat husí kejhání, poněkud odlišné od hlasu hus, který můžeme u nás slyšet přes léto.

Husa velká a její hnízdní výskyt má u nás velmi zajímavou historii. Byla údobí, kdy byla v rybničních oblastech zcela běžným ptákem, i údobí, kdy byla téměř vyhubena.

Myslím, že by se nenašel nikdo, kdo by nepoznal naši nejobyčejnější kachnu, kachnu divokou, která je častěji známá jako březňačka.

Sotva jarní slunce a teplý vítr roztají ledy a zaleskne se volná vodní hladina na našich rybnících, nastává rychlý návrat vodních ptáků ze zimovišť na hnízdiště.

Podle antických autorů miluje hudbu, a když umírá, překrásně zpívá. V angličtině má druhové jméno „mute“, tedy němá.

Jednoslabičný hluboký hlas této zajímavé kachny měl možnost zaslechnout jen málokdo. Lžičák pestrý totiž patří v současné době mezi naše nejvzácnější vodní ptáky.

Morčák velký je u nás zcela pravidelným zimním hostem, nejhojnější bývá za tuhých zim. Nejčastěji se v té době zdržuje na nezamrzajících velkých řekách, například na Labi.

Pokud se vydáte na procházku k rybníku a na jeho hladině uvidíte skupinky kachen, můžete si být téměř jisti, že mezi nimi budou i poláci chocholačky.

Polák velký je rozšířen ve velké části Evropy a části Asie, žije i v malém kousku severní Afriky. V České republice hnízdil ve druhé polovině 19. století jen ojediněle.

Na našem území patří zrzohlávka mezi občas hnízdící a nehojně protahující druhy. Podle dochovaných údajů zrzohlávky v druhé polovině 19. století úplně vymizela z Čech.