Lžičák pestrý

4. říjen 2011
Vědecké zařazení Vrubozobí (kachny, husy)

Největší audioportál na českém internetu

Lžičák pestrý - samec | Foto: J.M. Garg, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Lžičák pestrý

Jednoslabičný hluboký hlas této zajímavé kachny měl možnost zaslechnout jen málokdo. Lžičák pestrý totiž patří v současné době mezi naše nejvzácnější vodní ptáky.

Rozeznat lžičáka pestrého od jiných kachen není nijak složité. Kačer je strakatý s tmavězelenou hlavou, svítivě bílou hrudí a červenohnědými boky. Samice je tak jako u jiných druhů kachen zbarvená nenápadně. Na velkou vzdálenost rozeznáme znak, který dal této kachně jméno, tedy nápadný, mohutně lžícovitě rozšířený zobák.

Častěji se se lžičákem pestrým můžeme setkat v období tahu. Na vhodných lokalitách je možné pozorovat i několik desítek jedinců sbírajících potravu svým typickým způsobem.

Lžičáci čvachtají širokým zobákem v bahně a filtrují tak drobné bezobratlé a rostlinné částice, které se jim zachycují na jemných lamelách na okraji zobáku. Často přitom plavou v kruhu a pohybují hlavou rychle ze strany na stranu. Tímto způsobem víří vodu i bahno, které se tak spolu s potravou dostává k hladině. Někdy takto spolupracuje více jedinců.

Základní údaje

Lžičák pestrý (Anas clypeata) je velká plovavá kachna. Hnízdí na ostrůvcích v třtině a ostřicových porostech poblíž vody. V květnu až v červnu snáší samice 8-12 zelenošedých vajec o velikosti 48-58 x 35-39 mm. Jejich inkubační doba trvá přibližně 22 - 25 dní. O mláďata pečuje pouze samice. Hnízdí v severních oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Je převážně tažný, na zimu se hromadně stahuje do západní a jižní Evropy, střední Afriky, jižní Asie a Střední Ameriky.

autor: Pavel Pelz

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.