Čírka obecná
Čírka obecná je naší nejmenší kachnou. Je velká jen asi jako holub a ve srovnání s naší nejběžnější kachnou, kachnou divokou, dosahuje asi její čtvrtinové hmotnosti. Tak jako ostatní kachny se vyskytuje v biotopech, kde je dostatek vody. Jsou to především rybníky a jezera, ale i záplavové vody a mokřady. V zimě se pak s čírkou obecnou můžeme setkat i na řekách.
Tento jasně znějící hlas patří samci. Jeho původce však můžeme někdy častěji slyšet než vidět. Je to tím, že čírky dokáží mistrně využít svého ochranného zbarvení a schovat se mezi trsy orobince, v porostech rákosu nebo v jiné mokřadní vegetaci. Jinak je ovšem čírka obecná velmi hezký a pestře zbarvený pták. Zejména v tzv. svatebním šatě, tedy přibližně v době mezi počátkem října a koncem června, je především sameček vybarven nezvykle pestře. Typická je pro něj rezavohnědá hlava s kovově zeleným pásem, který se táhne přes oko, po stranách hlavy. Jinak má víceméně šedohnědé tělo se žlutou skvrnou pod ocasem a nápadné kovově zelené zrcátko v křídlech.
Pokud tedy neurčíme tuto drobnou kachnu podle hlasu, můžeme využít pro determinaci právě nápadně kovově zeleně zbarveného zrcátka. Významné navíc je, že ačkoliv se vybarvení samečka čírky obecné liší od samičky, tak zeleně vybarvená zrcátka mají oba partneři. To je významný znak pro rozpoznávání těchto kachen v přírodě, poněvadž je druhově specifický a odlišuje tak tuto čírku od podobných druhů. Rozpoznání čírek v přírodě nám může usnadnit i způsob jejich letu. Ten je velmi prudký a plný prudkých, neočekávaných obrátek. Náhlé změny směru letu jsou zřetelnější, pozorujeme-li několik čírek současně v hejnu.
Čírku obecnou můžeme dnes u nás řadit mezi druhy ohrožené. Nehnízdí jich u nás zřejmě více než 50 až 100 párů. To je jistě katastrofální situace, zejména když si uvědomíme, že ještě před asi padesáti lety patřila v České republice k pravidelným, i když nehojným hnízdičům. Setkáme-li se tak dnes na svých toulkách přírodou s čírkou obecnou, můžeme taková setkání směle považovat za vzácná.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.