Jestřáb lesní

12. červenec 2001
Vědecké zařazení Dravci
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jestřáb lesní
0:00
/
0:00

Jestřáb lesní jako by nám symbolizoval odvěké nepřátelství mezi přirozeným predátorem a člověkem chovatelem – hospodářem, kterému jestřáb ujídá z produktů jeho práce. Naproti tomu lidé vnímající přírodu nikoliv pouze ekonomicky, ale spíše ekologicky jestřába obdivují a touží jej v přírodě alespoň někdy spatřit. A to není nikterak jednoduché, neboť jestřáb žije velice skrytým způsobem života.

Zaslechne-li toto zvonivé volání ornitolog nebo ochránce přírody, jeho srdce nepochybně zaplesá. V tuto chvíli se totiž právě dozvěděl, že se ocitl v teritoriu plachého, vzácného a neohroženého dravce - jestřába lesního. Srdce myslivce nebo venkovana se ale zachvěje - těmto lidem se totiž většinou vynoří na mysli roztrhaná zvěř nebo zmizelá drůbež. Pokud jestřáb neodpočívá, proletuje většinou nízkým letem kolem okrajů lesů a vyhlíží kořist, které se zmocňuje prudkým a razantním útokem. Jsou to proto právě jeho hlasové projevy, především pak v době toku a hnízdění, které nás na přítomnost jestřába upozorní nejdříve. Zejména v blízkosti hnízda se s hlasovými projevy jestřába můžeme setkat nejčastěji. Poslechněme si proto varovný hlas samce u hnízda s malými mláďaty.

Hnízdo jestřába se nalézá většinou vysoko na stromech a vyhledávána jsou především klidná, málo rušná místa. Rozhodující je však potravní nabídka a některé páry dokáží nebojácně zahnízdit i velice blízko lidských obydlí, což se jim však často stává osudným. Za příznivých okolností může úspěšný pár používat totéž hnízdo i řadu let za sebou. V březnu až květnu snáší samička do hnízda v průměru 3-4 vajíčka, která také po většinu doby inkubace sama zahřívá. Samec jí pak zhruba 2x denně přináší potravu a přitom ji krátce na hnízdě vystřídá, aby se samice mohla prolétnout. Malá mláďata jsou zcela závislá na samici, která jim trhá kořist přinesenou samcem. Teprve po více než třech týdnech dokáží mláďata trhat kořist sama, a tak stane-li se, že do té doby samice malých mláďat zahyne, zahynou i mláďata. Krmení mláďat je velice něžné a malá mláďata žadoní o potravu jemnými hlásky.

0:00
/
0:00

Po 40 dnech jsou mláďata vzletná a opouštějí hnízdo. Jejich rodiče se však ještě asi měsíc o mláďata starají, což je doprovázeno hlasitým žadoněním mladých jestřábů, a v tuto dobu je jestřábí rodina v přírodě nejnápadnější, což bude každému jistě zřejmé, poslechne-li si pronikavé hlasy mladých hladových jestřábů.

Jestřáb lesní je nádherný, silý a neohrožený lovec. Nejlépe to vědí naši sokolníci, kteří smějí za určitých podmínek používat jestřáby k sokolnickému výcviku. Jestřáb loví jak ptáky, tak savce. Z ptáků jsou nejčastější kořistí havranovití, holubi, podle místních podmínek ale např. i vodní ptáci. Ze savců uloví kořist až do velikosti zajíce, to se však týká jen silných samic, které jsou podstatně větší než samci.

Jestřáb lesní není prozatím v naší přírodě absolutně ohroženým druhem a vyskytuje se ještě prakticky na celém území republiky. Zvučné volání jestřábího páru tak možná někdy zaslechnete i při vašich toulkách přírodou.

Základní údaje

Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) je středně velký dravec, samička je velká asi jako káně, sameček o třetinu menší. Dospělí ptáci svrchu tmavohnědí a šedohnědí, spodinu těla mají bílou s hustým příčným vlnkováním. Za letu jsou nápadná relativně krátká, široká křídla a dlouhý ocas s příčnými pruhy. Loví ptáky a savce do velikosti zajíce, které uchvacuje během letu nízko při zemi či nad vegetací. Vyskytuje se v lesnaté krajině, ke hnízdění vyhledává vzrostlé porosty. Samička snáší do vysoko umístěného hnízda obvykle během dubna 3 až 4 vejce. Větší podíl na zahřívání vajíček má samice, které však samec obstarává potravu. Po vylíhnutí mláďat jim samice trhá kořist přinesenou samcem, později i loví. Stálý a potulný. Zákonem je zvláště chráněn jako ohrožený druh.

autor: Pavel Pelz