Jiřička obecná

25. únor 2002
Vědecké zařazení Pěvci

Mnoho lidí si jiřičku plete s vlaštovkou. Od vlaštovky obecné se jiřička liší tím, že nemá tak vidličnatě vykrojený ocas a že má nad ocasem bílou skvrnu – odtud také výstižný slovenský název „belorítka“, v němčině jí říkají „moučná vlaštovka“.

Na rozdíl od vlaštovky obecné hnízdí jiřička většinou na vnějších stěnách budov, to je vlastně pozůstatek jejího původního způsobu hnízdění ve skalách. Jiřička obecná staví také poněkud odlišné hnízdo než vlaštovka, její hnízdo bývá více uzavřené a pro její hnízdění je příznačné, že hnízda staví většinou ve větším počtu poblíž sebe, často jsou tato hnízda do sebe doslova vestavěna, takže jiřička tím vlastně i šetří stavební materiál. Se stavebním materiálem mívají jiřičky v některých suchých jarech i problémy, protože pokud neprší, nemohou najít dostatek bláta, ze kterého svá hnízda stavějí.

Na naší nahrávce slyšíme v pozadí vrabce domácího, který se významnou měrou promítá do úspěšnosti hnízdění našich jiřiček. Vrabci totiž obsadí hnízda jiřiček ještě dříve, než se jiřičky vrátí, a jiřičky nedokážou s vrabci bojovat a hnízda většinou opustí. Jedinou obranou jiřiček je možnost postavit tak těsný vletový otvor, že se do něj vrabec neprotáhne. Hnízda obsazená vrabci poznáme jednoduše podle toho, že z nich visí nejrůznější stébla, popřípadě z nich vykukuje i peří.

Mezi jiřičkou a vlaštovkou je i rozdíl ve způsobu lovu potravy. Zatímco vlaštovky létají většinou nízko nad zemí, jiřičky loví vzdušný plankton; často loví tak vysoko, že je sotva můžeme rozlišit.

Pro jiřičky je příznačné nápadné shromažďování v době podzimního odletu, kdy je můžeme vidět společně s vlaštovkami i břehulemi posedávat na drátech elektrického vedení. Odtud potom směřují do afrických zimovišť. My toho ovšem o zimovištích našich jiřiček příliš nevíme. Zatímco u vlaštovek máme přes dvacet nálezů ze zimovišť, u jiřiček dosud nemáme ani jeden. Je to zřejmě dáno odlišným způsobem zimování v Africe. Zatímco u vlaštovek víme, že hromadně nocují v takzvané sloní trávě, u jiřiček postrádáme jakékoliv informace o způsobu jejich nocování a pro ornitology pak vlastně i o možnostech jejich odchytu.

Poslechněte si, jak o jiřičce mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

Základní údaje

Jiřička obecná (Delichon urbica) je jedním ze tří druhů našich vlaštovkovitých ptáků. Na rozdíl od vlaštovky obecné má krátký, málo vykrojený ocas a výrazný bílý kostřec (partie na svrchní straně těla nad ocasem). Polokulovité hnízdo, které je až na vletový otvor uzavřené a nikoli miskovité jako u vlaštovky, si staví většinou pod převisem střechy na vnějších stěnách budov; je slepeno z hlinitých hrudek a uvnitř vystláno stébly a peřím. V jednom roce může vyhnízdit i dvakrát. Samička snáší 4 až 5 bílých vajíček a zahřívají je střídavě oba staří ptáci, kteří se rovněž dělí o krmení mláďat. Loví létající hmyz. Naše jiřičky zimují v tropické Africe, kam odlétají v září, a vracejí se ve druhé polovině dubna.

Jak vznikaly nahrávky

Zpěv jiřiček jsou crčivé zvuky a nehlasné povídavé švitoření, které se stále opakuje a připomíná zvuky malého kolovrátku. Zpívají většinou vsedě na drátech nebo na vyvýšených místech, ale často je můžeme zaslechnout i v letu. Při pokusech o nahrávku jejich hlasů máme vždy potíže s hlukem kolem hnízd a mnohdy s těsnou přítomností hlasitých vrabčích domácností. Podařilo se mi vyhledat osamocenou klidnou hájovnu s přístavbou chlévů. Zde jsem se nejprve seznámil s chováním jiřiček. Po hodině si ptáci zvykli na moji přítomnost a dovolili mi připevnit mikrofon na trám pod krovem chléva v blízkosti hnízd. Pak již bylo nutno jen počkat na uklidnění života ptáků a přechod do jejich běžné aktivity.

Video: MOS, Adolf Goebel

autor: Pavel Pelz

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.