Příroda

Bělořit sice nevyniká barevností, ale je velmi elegantní, protože je celkově šedavý s modrošedým hřbetem, s mírně narůžovělými prsy a bříškem a má černou skvrnu přes oko.

Za pozorováním a poslechem zpěvu bramborníčka černohlavého se musíme vypravit do předem známých lokalit, protože tento drobounký ptáček je u nás rozšířen jen ostrůvkovitě.

Pokud pozorně vnímáte zvuky přírody a uslyšíte někde u louky značně zvučný, krátký, švitořivý a skřípavý hlas, pak je vhodné pozorně se podívat po vyšších rostlinách.

Brhlík lesní je poměrně známý opeřenec, známý hlavně díky tomu, že po kmenech stromů šplhá i hlavou dolů. Je nápadný svým zbarvením a vyskytuje se i v zahradách a parcích.

Ne každou zimu můžeme uslyšet cvrčivý hlas brkoslava severního. Je to pták velikosti mezi kosem a vrabcem, zavalité postavy, jíž jako by chyběl krk.

Za procházek kolem rybníků nebo řek často narazíme na kolmé hlinité nebo písčité břehy, které jsou někdy provrtány desítkami, nebo dokonce stovkami děr.

Žlutozelený vrch těla, nápadně žlutý nadoční proužek, citrónově žluté hrdlo a prsa a bílé břicho - to jsou základní identifikační znaky budníčka lesního.

Jednotvárný hlas, který je slyšet téměř po celý rok, patří zcela nenápadnému malému zelenému ptáku – budníčku menšímu.

I když se tento druh budníčka česky nazývá větší, rozdíl ve velikosti oproti podstatně hojnějšímu budníčku menšímu je tak nepatrný, že jej v přírodě ani nepostřehneme.

Cvrčilka říční je málo známý pták z příbuzenstva rákosníků. U nás žije, jak už název říká, podél řek a potoků, vždy tam však musí být křovinný nebo bylinný podrost.

Jednotvárně vrčivý zvuk ozývající se z rákosí by asi většina posluchačů přisoudila některému z hmyzích druhů.

Cvrčilka zelená je drobný, šedozelený pták z řádu pěvců. Ještě v polovině minulého století se tento pták nazýval rákosník zelený, teprve později se ujal název cvrčilka.

Když počátkem června roku 1952 procházel tehdejší zoolog Národního muzea Jan Hanzák údolím Vltavy v místě budoucí údolní nádrže Lipno, zaslechl jednoho dne zpět čečetky.

Červenka tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Je to velice zvědavá, v městském parku k nám přiskáká na pár kroků.

Oblibu tohoto drobného, čiperného, žlutozeleně zbarveného zpěváčka dokazují již prastará pomístní jména typu Čížová nebo příjmení Čížek.

Dlask tlustozobý u nás obývá především světlé listnaté lesy, dále parky, sady a jiná podobná prostředí. Zcela se vyhýbá souvislým jehličnatým lesům.