Brhlík lesní
Brhlík lesní je poměrně známý opeřenec, známý hlavně díky tomu, že po kmenech stromů šplhá i hlavou dolů. Současně je velice nápadný jednak tím, že se vyskytuje i v zahradách a parcích, tedy v blízkosti člověka, jednak tím, že je poměrně nápadně zbarvený. Shora je makově šedomodrý, přes oko má výrazný černý pruh a vespodu je červenohnědý. Sameček je tmavší, zejména pod křídly je ta červenohnědá úplně krvavá, samička je méně výrazně zbarvená.
S brhlíkem je kromě šplhání hlavou dolů spojena ještě jedna zajímavost. Většina ptáků jsou stavitelé, staví si hnízda, ale brhlík je vlastně mezi našimi opeřenci jakýsi zedník, nebo dokonce by se dalo říci betonář. Uzpůsobuje si totiž vletový otvor do dutiny, ať už je to budka nebo přirozená dutina ve stromě. Zalepuje ji bahnitou hmotou na požadovaný průměr, což je obrana proti vniknutí vetřelců do dutiny. Není to samozřejmě jenom vlastnost našeho brhlíka, jihoevropští brhlící staví takovýmto způsobem celá hnízda.
Poslechněte si, jak o brhlíkovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:
Brhlíci patří mezi stálé ptáky, ovšem v zimě se potulují a nedodržují tak přesně svá teritoria. Až v lednu začnou hájit svoje hnízdní revíry a pak už se drží na velice malém prostoru. Pak začnou hnízdit, a tehdy se ozývají svým zpěvem.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
