Příroda

Cvrčilka zelená je drobný, šedozelený pták z řádu pěvců. Ještě v polovině minulého století se tento pták nazýval rákosník zelený, teprve později se ujal název cvrčilka.

I ten, kdo se o přírodu jinak příliš nezajímá, určitě ví alespoň o jednom nebo dvou čapích hnízdech a na jaře očekává návrat jejich obyvatel.

Čáp černý je jedním z našich nejkrásněji zbarvených ptáků. Hlavu, krk a celou svrchní stranu těla má leskle černé a při pohledu zblízka tahle čerň hraje duhovými odlesky.

Když počátkem června roku 1952 procházel tehdejší zoolog Národního muzea Jan Hanzák údolím Vltavy v místě budoucí údolní nádrže Lipno, zaslechl jednoho dne zpět čečetky.

Kdo prožil dětství na venkově, určitě se na tohoto ptáka upamatuje. Býval dříve velmi hojný a na jaře jedním z prvních, který se vrátil ze zimovišť.

Červenka tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Je to velice zvědavá, v městském parku k nám přiskáká na pár kroků.

Kde jsou ty časy, kdy bylo možné na jaře téměř na každém rybníku pozorovat kačery i kačírky několika druhů u nás běžně hnízdících kachen.

Čírka obecná je naší nejmenší kachnou. Je velká jen asi jako holub a ve srovnání s naší nejběžnější kachnou, kachnou divokou, dosahuje asi její čtvrtinové hmotnosti.

Oblibu tohoto drobného, čiperného, žlutozeleně zbarveného zpěváčka dokazují již prastará pomístní jména typu Čížová nebo příjmení Čížek.

Zvučné, melodické a daleko slyšitelné volání datla černého můžeme slyšet nejen v Boubínském pralese, ale i v pražské Stromovce či Královské oboře.

Pokud byste chtěli spatřit datlíka tříprstého, museli byste se vypravit buď na Šumavu, nebo do Moravskoslezských Beskyd; jinde se vyskytuje jen ojediněle.

Dlask tlustozobý u nás obývá především světlé listnaté lesy, dále parky, sady a jiná podobná prostředí. Zcela se vyhýbá souvislým jehličnatým lesům.

Brávník je náš největší drozdovitý pták. Zbarvením se podobá známému drozdu zpěvnému, postrádá však rezavohnědou barvu na hrudi a pod křídly.

S drozdem cvrčalou se u nás pravidelně setkáváme během jeho podzimního průtahu.

Zpěv drozda kvíčaly není příliš nápadný. Zkušené ucho v něm postřehne zjednodušené strofy dalších drozdovitých ptáků, kteří patří mezi naše nejlepší zpěváky.

Podle dvakrát či třikrát opakovaných vět halasně vyzpěvovaných z vršku stromů pozná i zcela nezkušený ornitolog drozda zpěvného.