Čáp černý

Čápa černého příliš často neuvidíme. Není sice nějak mimořádně vzácný, ale žije nesmírně skrytě. Až díky sledování za pomocí vysílačů se ukázalo, že černí čápi během svého lovu v potocích častou dojdou až na okraj vesnice, anebo projdou pod okny chaty, ale protože je kryje porost podél potočního koryta, nikdo si jich nevšimne.

Svým sípavým hlasem se čáp černý ozývá v době námluv a vlastního hnízdění. Sklání přitom hlavu a hadovitě s ní pohybuje ze strany na stranu. Současně roztahuje do vějíře bílé peří pod ocasem a přiklápí je k nohám. (Vypadá pak, jako by měl vytažený veliký podolek od košile.)

Svá hnízda stavějí čápi černí na stromech, často např. na bucích. Neplatí už ale to, že by hnízdili jen v rozsáhlých lesních komplexech - v posledních desetiletích začali pronikat i do menších lesů v zemědělsky intenzívně využívané krajině. Brzo po příletu čápů, většinou v dubnu, se v hnízdě objeví vajíčka. Zahřívají je oba rodiče a po měsíci se z nich vylíhnou bělostná mláďata. Ta se brzo začnou ozývat hlasy, které připomínají dětskou pískací kačenku.

Péče o mláďata na hnízdě trvá víc než dva měsíce. Rodiče jim neúnavně přinášejí ryby, někdy jen drobné, jindy větší, se kterými mají mláďata co dělat, aby je dokázala spolknout. Mláďatům postupně začnou vyrážet černé letky a pak i tmavé obrysové peří. To už se blíží doba opuštění hnízda a mláďata jsou v uvozovkách nebezpečná i vlastním rodičům. Když jim jeden ze starých ptáků přinese potravu, nahrnou se k němu a občas ho div neshodí z hnízda. Jejich hlasy v té době už zní jinak.

Na sklonku léta se čápi vydávají na cestu do zimovišť, která leží v pásu mezi jižním okrajem Sahary a rovníkem. Sledování čápů označených satelitními a pozemními vysílači, které řadu let probíhalo v rámci projektu Africká odysea, ukázalo, že směřují buď západní cestou přes Gibraltar do západní Afriky, anebo východní cestou, přes Blízký východ, do střední a východní Afriky. Mláďata přitom létají do zimovišť nezávisle na rodičích a také dospělí ptáci, kteří spolu hnízdili, mohou zcela rozdílnými cestami směřovat do různých zimovišť. Za den čápi obvykle uletí 100 až 300 kilometrů, dokáží však překonat i vzdálenost téměř 500 kilometrů. Jejich letové trasy se rok od roku mohou proměňovat, svým zimovištím jsou však čápi věrni - vracejí se každý rok na stejné místo.

Základní údaje

Čáp černý (Ciconia nigra). Na rozdíl od známějšího čápa bílého má hlavu, krk a celou svrchní stranu těla leskle černé a zobák a nohy výrazně červené. Létá a plachtí stejně jako čáp bílý, krk však drží v letu poněkud níže než hřbet, takže se ze strany zdá "hrbatý". Žije velice skrytě zejména v lesnatých oblastech. Potravu, jejíž hlavní složkou jsou ryby, loví v potocích, a to jak v lesích, tak v otevřené krajině. Hnízdo staví vysoko na stromech. V zahřívání 3 až 5 vajec a v pozdější péči o mláďata se střídají samička i sameček. Výlučně tažný druh. Zimuje v Africe mezi jižním okrajem Sahary a rovníkem; odlétá v srpnu a září, vrací se v březnu a dubnu. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný pták.