Příroda

Kormorán patří do příbuzenstva pelikánů, fregatek či terejů. Vypadá tak trochu jako návštěvník z dávných časů. Na těle mu převažuje černá barva; s výjimkou světlejš...

Jsou hlasy, které nás při procházce zemědělskou krajinou nijak nezaujmou. Zaslechneme-li však z pole či meze nenápadné „čiřik-čiřik“, naše smysly zpozorní.

Melodický zpěv kosa černého je jedním z mála zvuků, který je schopen přehlušit dopravní ruch v městských ulicích. Do měst se ale kos začal šířit teprve až ve 20. století.

Zbarvením se kos horský, kterému se také říká kolohřivec, podobá dobře známému kosovi černému, snadno ho však poznáme podle bílé půlměsícovité skvrny na prsou.

Jen málokdo ví, jak vypadá krahujec a čeho je schopen. Tato skutečnost je dobře patrná kupříkladu z reakcí mnohých venkovských lidí po ztrátě nějaké té domácí kachny.

Český název králíček je vlastně doslovným překladem jeho latinského jména – regulus. Latinsky rex je král, regulus králíček.

Jemné pískání, kterým se v lesích ozývají dva druhy našich nejmenších ptáků, králíčci obecný a ohnivý, se snadno přeslechne nebo ho někteří lidé vůbec nezachytí.

V naší přírodě donedávna chyběl, z českých zemí v polovině století 19. úplně vymizel. Proč, to dodnes pořádně nevíme. Asi nikdo nečekal, že se ještě vrátí. Ale stalo se.

Krutihlav je svým zjevem nenápadný, šedohnědě zbarvený pták velikosti většího vrabce s patrným příčným i podélným vlnkováním.

„Křepelala křepelička“ a další lidové popěvky ukazují, jak oblíbeným a známým ptákem byla v minulosti křepelka polní.

Křivka je velká jako špaček, z převážné části nádherně cihlově červená, a kdybychom ji pozorovali z těsné blízkosti, upoutal by nás její silný zobák.

O kukačce je známo, že nežije s jedním samečkem v trvalejším páru, ale že navazuje během jara jen kratičké známosti s několika samečky.

České jméno kulíka nejspíš pochází od způsobu jeho pohybu. Tento ptáček je velikosti silnějšího vrabce, ale na vyšších nožkách, a dokáže se pohybovat po zemi velmi rychle.

Za melodickým pískáním kulíška nejmenšího by asi jen málokdo hádal sovu. Po pravdě řečeno, ono se jedná spíš o sovího trpaslíka, dokonce nejmenší sovičku v Evropě.

Hlasité kvákavé zvuky daly název kvakoši nočnímu, druhu, který je – jak naznačuje jeho druhové jméno – aktivní hlavně za šera.

Podle antických autorů miluje hudbu, a když umírá, překrásně zpívá. V angličtině má druhové jméno „mute“, tedy němá.