Krutihlav obecný

Tento intenzívní hlas, který zní jako naříkavé volání, patří krutihlavu obecnému - ptáku, kterého v přírodě nepřeslechneme, ale spatřit jej již stojí trochu námahy.

Ačkoliv na to nevypadá, je příbuzným strakapoudů a datlů. Svým slabým zobákem však nedokáže vytesávat vlastní dutiny ani nešplhá po kmenech. Zdržuje se většinou ve větvích, ale často sbírá potravu i na zemi. Obývá především otevřenou krajinu s rozptýlenými stromy a lesíky, ve velké oblibě má zejména staré sady s doupnými stromy. Pronikavým hlasem se ozývá pouze na jaře. V této době samci obsazují hnízdiště a na příhodných místech můžeme zaslechnout i volání několika samců najednou, jako je tomu na následující nahrávce.

Krutihlav je jediným z našich datlů, který je tažný. Jeho zimovištěm je tropická Afrika severně od rovníku, ojediněle může zimovat již ve Středomoří. Do střední Evropy se většina ptáků vrací v průběhu dubna a ihned obsazují svá hnízdní teritoria. Pronikavým hlasem se ozývá samec i samice, samice mnohdy častěji. Při toku krutihlavové kromě jiného rytmicky kývají a kroutí hlavami ze strany na stranu. Krutihlav má tak ohebný krk, že může snadno otočit hlavu o 180 stupňů. Této schopnosti využívá i k zastrašení nepřítele a toto chování mu dalo i jeho jméno. Na nahrávce slyšíme poplašný o obranný pokřik krutihlavů u hnízda, ke kterému se přibližuje kočka domácí.

Při obsazování dutin jsou krutihlavové značně agresívní vůči jiným obyvatelům dutin a běda sýkorce nebo brhlíkovi, jejichž dutina se krutihlavovi zalíbí - budou nemilosrdně vyhnáni. Hnízdo krutihlav nestaví a vajíčka, jichž bývá nejčastěji 8 - 9, klade přímo na trouch nebo na zbytky starých hnízd předchozích obyvatel. Mláďata krmí hlavně kuklami mravenců, jimž rozhrabává mraveniště, a kukly i mravence nalepuje na dlouhý lepkavý jazyk. S krutihlavem se tedy rozlučme nahrávkou hlasu samice, která láká již velké mládě z hnízdní dutiny. Mládě se - na rozdíl od strakapoudů - ozývá poměrně tichým hláskem.

Základní údaje

Krutihlav obecný (Jynx torquilla). Datlovitý pták o něco větší než vrabec, zbarvením splývá s kůrou stromů. Sedává i podél silnějších větví, takže je obtížně pozorovatelný; navíc není příliš hojný. Žije v otevřené krajině s lesíky a na okrajích lesů, proniká také do rozsáhlejších zahrad a parků ve městech. Živí se hlavně mravenci (často rozhrabuje mraveniště), ale také brouky, housenkami, pavouky apod. Potravu sbírá na zemi, přičemž s poněkud zdviženým ocasem charakteristicky poskakuje. Hnízdí v přirozených dutinách, které si na rozdíl od ostatních datlovitých ptáků sám nevytesává. Vajíček bývá obvykle 8 až 11 a při jejich zahřívání se střídají oba rodiče; ti později také společně krmí mláďata. Do zimovišť v tropické Africe odlétá v září a vrací se v dubnu. Silně ohrožený, zvláště chráněný.

Poslechněte si, jak o krutihlavovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

Jak vznikaly nahrávky

Při sledování hnízda krutihlavů se mi náhodou podařilo vystihnout okamžik, kdy mláďata opouštěla hnízdo. Hnízdo bylo umístěno v dutině po žluně zelené ve staré odumírající jabloni. Těsně pod hnízdním otvorem v kmeni stromu rostla vodorovně silná holá větev a na ní seděl starý pták s housenkou v zobáku, kterou tichým kvokavým hlasem nabízel mláděti vykukujícímu z dutiny. Mládě ho pozorovalo, ale nemohlo najít dost odvahy; vždycky jen povylezlo z dutiny, starý pták poodstoupil, aby je vylákal ven úplně, jenže mládě se vzápětí stáhlo zpátky. Asi až po dvaceti minutách mládě přece jen rodiče následovalo a asi metr od hnízda se konečně housenky zmocnilo. Do dutiny už se nevrátilo. Zůstalo sedět na větvi a čekalo na další krmení.

Video: MOS, Adolf Goebel