Krutihlav obecný

9. červenec 2001

Krutihlav je svým zjevem nenápadný, šedohnědě zbarvený pták velikosti většího vrabce s patrným příčným i podélným vlnkováním. Přitiskne-li se ke kmeni stromu, splyne s ním tak, že vypadá jako malý suchý pahýl.

Tento intenzívní hlas, který zní jako naříkavé volání, patří krutihlavu obecnému - ptáku, kterého v přírodě nepřeslechneme, ale spatřit jej již stojí trochu námahy.

Ačkoliv na to nevypadá, je příbuzným strakapoudů a datlů. Svým slabým zobákem však nedokáže vytesávat vlastní dutiny ani nešplhá po kmenech. Zdržuje se většinou ve větvích, ale často sbírá potravu i na zemi. Obývá především otevřenou krajinu s rozptýlenými stromy a lesíky, ve velké oblibě má zejména staré sady s doupnými stromy. Pronikavým hlasem se ozývá pouze na jaře. V této době samci obsazují hnízdiště a na příhodných místech můžeme zaslechnout i volání několika samců najednou, jako je tomu na následující nahrávce.

Krutihlav je jediným z našich datlů, který je tažný. Jeho zimovištěm je tropická Afrika severně od rovníku, ojediněle může zimovat již ve Středomoří. Do střední Evropy se většina ptáků vrací v průběhu dubna a ihned obsazují svá hnízdní teritoria. Pronikavým hlasem se ozývá samec i samice, samice mnohdy častěji. Při toku krutihlavové kromě jiného rytmicky kývají a kroutí hlavami ze strany na stranu. Krutihlav má tak ohebný krk, že může snadno otočit hlavu o 180 stupňů. Této schopnosti využívá i k zastrašení nepřítele a toto chování mu dalo i jeho jméno. Na nahrávce slyšíme poplašný o obranný pokřik krutihlavů u hnízda, ke kterému se přibližuje kočka domácí.

Při obsazování dutin jsou krutihlavové značně agresívní vůči jiným obyvatelům dutin a běda sýkorce nebo brhlíkovi, jejichž dutina se krutihlavovi zalíbí - budou nemilosrdně vyhnáni. Hnízdo krutihlav nestaví a vajíčka, jichž bývá nejčastěji 8 - 9, klade přímo na trouch nebo na zbytky starých hnízd předchozích obyvatel. Mláďata krmí hlavně kuklami mravenců, jimž rozhrabává mraveniště, a kukly i mravence nalepuje na dlouhý lepkavý jazyk. S krutihlavem se tedy rozlučme nahrávkou hlasu samice, která láká již velké mládě z hnízdní dutiny. Mládě se - na rozdíl od strakapoudů - ozývá poměrně tichým hláskem.

Základní údaje

Krutihlav obecný (Jynx torquilla). Datlovitý pták o něco větší než vrabec, zbarvením splývá s kůrou stromů. Sedává i podél silnějších větví, takže je obtížně pozorovatelný; navíc není příliš hojný. Žije v otevřené krajině s lesíky a na okrajích lesů, proniká také do rozsáhlejších zahrad a parků ve městech. Živí se hlavně mravenci (často rozhrabuje mraveniště), ale také brouky, housenkami, pavouky apod. Potravu sbírá na zemi, přičemž s poněkud zdviženým ocasem charakteristicky poskakuje. Hnízdí v přirozených dutinách, které si na rozdíl od ostatních datlovitých ptáků sám nevytesává. Vajíček bývá obvykle 8 až 11 a při jejich zahřívání se střídají oba rodiče; ti později také společně krmí mláďata. Do zimovišť v tropické Africe odlétá v září a vrací se v dubnu. Silně ohrožený, zvláště chráněný.

Poslechněte si, jak o krutihlavovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

Jak vznikaly nahrávky

Při sledování hnízda krutihlavů se mi náhodou podařilo vystihnout okamžik, kdy mláďata opouštěla hnízdo. Hnízdo bylo umístěno v dutině po žluně zelené ve staré odumírající jabloni. Těsně pod hnízdním otvorem v kmeni stromu rostla vodorovně silná holá větev a na ní seděl starý pták s housenkou v zobáku, kterou tichým kvokavým hlasem nabízel mláděti vykukujícímu z dutiny. Mládě ho pozorovalo, ale nemohlo najít dost odvahy; vždycky jen povylezlo z dutiny, starý pták poodstoupil, aby je vylákal ven úplně, jenže mládě se vzápětí stáhlo zpátky. Asi až po dvaceti minutách mládě přece jen rodiče následovalo a asi metr od hnízda se konečně housenky zmocnilo. Do dutiny už se nevrátilo. Zůstalo sedět na větvi a čekalo na další krmení.

Video: MOS, Adolf Goebel

autor: peb

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...