Kos horský

21. únor 2003
Vědecké zařazení Pěvci
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kos horský
0:00
/
0:00

Zbarvením se kos horský, kterému se také říká kolohřivec, podobá dobře známému kosovi černému, snadno ho však poznáme podle bílé půlměsícovité skvrny na prsou. Není také tak úplně černý, peříčka na svrchní straně těla mají úzký bělavý lem, na spodní straně jsou široce bíle lemovaná a některá mají i bílý střed. Samice je spíše hnědočerná a také půlměsíc na prsou má hnědavý nádech.

Také jeho zpěv je podobný zpěvu kosa černého, je však méně melodický, drsnější a jednodušší, přerušovaný skřípavými zvuky a pomlkami. Členěním se tak spíše podobá brávníkovi. Rád zpívá časně ráno i za soumraku na vyvýšených místech.

Kos horský není vázán jen na horské oblasti. Vyskytuje se i v pahorkatinách kolem 400 m n. m. Nejraději však má horské a podhorské jehličnaté lesy, v nichž proniká až vysoko do kosodřeviny. Řidčeji hnízdí i v listnatých a smíšených lesích nižších poloh. Protože sbírá potravu na zemi, vyhledává blízkost otevřených ploch, luk, pastvin, pasek a průseků. Sbírá-li potravu někde v listí, je radost pozorovat, s jakou obratností převrací a odhazuje jednotlivé listy.

Kos horský

Hnízdo staví především samice a pečlivě je ukrývá v hustých větvích nízkých smrčků, někdy je ovšem umístí i na vzrostlý strom. Vnější vrstva hnízda je z trávy, listů, mechu, kořínků a větviček, uvnitř je vrstva hlíny a pak výstelka z jemných travin a kořínků. V základu má víc tenkých větviček stromů než kos černý. V květnu či červnu se v hnízdě objevuje 4 - 5 namodralých či nazelenalých vajíček s hustými rezavými skvrnkami. Zahřívá je většinou samice, a to po dobu 14 dnů, dalších 13-16 dní se starají oba rodiče o mláďata na hnízdě. K druhému hnízdění už nedochází.

Kos horský obývá tři geograficky oddělené zóny: Skandinávii a Velkou Británii, pohoří v západní, střední a jižní Evropě a hory mezi Černým a Kaspickým mořem. Tomu odpovídá i dělení na tři poddruhy. Ve většině evropských zemí jsou populace stabilní nebo ubývající. Jako příčiny úbytku se mimo jiné uvádějí kompetice s kosem černým a brávníkem, v Tatrách s přibývající kvíčalou a také celkové oteplení klimatu. Kos horský je stěhovavým ptákem, jarní přílet na hnízdiště začíná v březnu, hlavně však v dubnu, podzimní odlet do jižní Evropy či severní Afriky spadá do září až října. Podle nejnovějších odhadů žije v ČR 1000 - 2000 párů.

Poslechněte si, jak o kosovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

0:00
/
0:00

Základní údaje

Kos horský (Turdus torquatus) je podobný kosu černému, od kterého se liší zejména půlměsícem na prsou - u samce bílým, u samice nahnědlým. Vyskytuje se v podhorských a horských lesích, často na jejich okrajích. Na zemi sbírá různé bezobratlé živočichy, významnou složkou jeho potravy jsou však i nejrůznější plody, které často otrhává přímo z větví. Snůšku 4 až 5 vajíček zahřívá většinou samice, mláďata krmí oba rodiče. Zimuje ve Středomoří; o zimovištích našich ptáků však nejsou žádné doklady. Na hnízdiště se vrací v březnu až dubnu, opouští je v září až říjnu. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný druh.

autor: Pavel Pelz