Krkavec velký

Dnes je krkavec docela běžným ptákem, který si svá hnízda staví nejen na stromech a na skalách, jak bylo vždycky jeho zvykem, ale dokonce i na sloupech elektrického vedení.

Stačí chvíli krkavce pozorovat, abychom si uvědomili, jak je chytrý a zvědavý. Je docela dobře možné, že když si ho budete chtít lépe prohlédnout, rychle nabudete dojmu, že si z vás dělá legraci. Vy jeho si neprohlédnete, ale on vás zcela určitě.

Čtěte také

Čím se krkavec liší od havrana nebo vrány?

Množství poznatků o krkavcích shromáždil v ostravské zoo Ludvík Kunc a už před mnoha lety o tom napsal zajímavý článek. Mimo jiné v něm píše:

„Vrozená inteligence nutí krkavce stále něco zkoumat, zkoušet, objevovat, přicházet věcem na kloub. Každá věc či předmět jim stojí za pozornost. Hravé chování krkavců je opravdu zábavné, takže jsem v pokušení tvrdit, že krkavci oplývají jakýmsi smyslem pro humor. Vidět krkavce, jak válí sudy ve sněhu, opravdu připomíná dětské dovádění, při němž nechybí ani hračka. Krkavec si přichytí kousek větve, sevře ji v pařátech, převaluje se s ní z boku na bok a nedá si ji vzít.“ Zdálo by se, že krkavci zbývá již jen promluvit.

Základní údaje

Krkavec velký (Corvus corax) je podstatně větší než havran, celý černý. Vsedě mu odstává peří na hrdle, za letu je typický klínovitý ocas. Obývá především lesnaté oblasti s poli a loukami. Vedle mršin si vyhledává potravu např. i na smetištích a loví menší obratlovce. Hnízdo staví na skalách a na stromech (v poslední době i na sloupech elektrického vedení). V předjaří snáší samice 5 až 6 vajíček a zatímco samec jí přináší potravu, sama je zahřívá; mláďata jsou pak krmena oběma rodiči. Převážně stálý pták. I přes poměrně rychlé šíření v posledních desetiletích je řazen mezi ohrožené druhy a jako takový je zvláště chráněný.