Králíček obecný

Je tu ovšem ještě jedno vysvětlení: králíček má na hlavě výraznou žlutou nebo až oranžovou skvrnu, která by mohla trochu připomínat královskou korunu.

Zpěv králíčka obecného je poměrně jednoduchý, střídá se v něm vždy slabý vyšší s poněkud nižším a současně kratším tónem. Tím se poněkud liší od zpěvu králíčka ohnivého, kde se nestřídají dva rozdílné tóny, ale plynulá řada stejných, rychlých, dost slabých a značně vysokých tónů. Vlastně zpěv obou králíčků je tak slabý, že pro mnohé z nás je někdy velmi těžko slyšitelný.

S králíčkem obecným se setkáme především v jehličnatých lesích, zpravidla smrkových, od nížin až po horní hranici lesa. Musíme ovšem vyhledání králíčka, pokud ho chceme zahlédnout, věnovat větší pozornost, protože žije velice skrytě, nenápadně, vysoko v korunách stromů. Tam si také staví hnízdo, zpravidla bývá vysoko na smrku, a proto bývá obtížné hnízdo vypozorovat a najít.

Naši králíčci obecní jsou částečně tažným druhem, někdy tento jejich tah je obtížné rozlišit od přeletů, které králíčci podnikají s různými druhy sýkor, a potulují se v zimě po krajině a neustále vyhledávají potravu. Jinak severnější populace králíčků jsou tažné, a dokonce jsou doklady o tom, že králíčci dosahují až severu afrického kontinentu.

Poslechněte si, jak o králíčkovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

Základní údaje

Králíček obecný (Regulus regulus) je společně s králíčkem ohnivým nejmenším druhem naší avifauny, váží 5 až 7 gramů. Žije v jehličnatých lesích, především smrkových. Částečně tažný, v zimě se spolu se sýkorami sdružuje do hejnek. Hnízdo, které vplétá do postranních větviček smrku, bývá až ve výšce okolo 10 metrů. Živočišnou potravu sbírá výhradně ve větvích stromů.

Jak vznikaly nahrávky

Spatříme-li drobného ptáčka, který se jako motýl třepotá u konců větviček jehličnatých stromů, můžeme si být jisti, že jde o jednoho z našich dvou druhů králíčků. Podle hlasu pak určíme, že jde o králíčka obecného. Zvukový záznam jeho hlasových projevů je velmi nesnadný a vyžaduje co nejlepší techniku. Vábení i zpěv jsou velmi vysoké, tiché, sykavé a vrzavé hlásky. Při nahrávání je velmi vhodné si počkat, až zpívající králíček slétne do nejnižších větví smrku. Vyžaduje to velkou trpělivost, neboť králíček je velmi pohyblivý a neposedný ptáček, který neustále mění místo svého pobytu a stále poletuje z místa na místo. Výhodou ale je, že není nijak plachý.