Křivka obecná

Křivka obecná je druhem, který je prakticky výlučně vázán na jehličnaté lesy. Ty křivce poskytují její hlavní zdroj potravy, kterým jsou semena šišek. A právě dobývání semen ze šišek je přizpůsoben jedinečný křivčí zobák. I když křivky konzumují semena různých stromů a v malé míře i živočišnou potravu, hlavní potravou jsou semena smrku. Do oblasti s úrodou smrkových semen se stěhují celé populace napříč Evropou a v takových letech pak v těchto územích hovoříme o invazi křivek. Světový areál rozšíření křivky obecné je ohromný a protíná nejen celý euroasijský kontinent, ale i severní Ameriku a izolované populace se nalézají i ve střední Americe a jižní Asii.

Zvláštností křivek je, že jejich hnízdní období spadá z velké části do zimy. I když bylo hnízdění zaznamenáno ve všech obdobích roku, převážná část populace hnízdí v měsících prosinci až květnu. V tuto dobu dozrávají semena smrku a nabídka potravy je nejbohatší. S obtížnými klimatickými podmínkami se křivky dokáží vyrovnat. A tak zpívajícího samce křivky můžeme často pozorovat i za největších mrazů. Najít hnízdo křivky vyžaduje velkou trpělivost, pozorovací talent a dokonalou fyzickou kondici, která je nezbytná k tomu, aby zvídavý přírodovědec dokázal vylézt na několik desítek metrů vysoký strom. Hnízdo si totiž křivky stavějí převážně vysoko na smrcích, nejčastěji ve výšce kolem dvaceti až třiceti metrů. Jenom těm nejvytrvalejším a nejšťastnějším se podařilo nalézt v hustém jehličí důkladné hnízdo s nazelenalými, řídce skvrnitými vajíčky, kterých nebývá mnoho, nejčastěji tři nebo čtyři. V chladném období opouští samička hnízdo jen zřídka, a proto ji samec pravidelně krmí. Existují pozorování dokumentující, že samička neopouští hnízdo i několik dní.

Ačkoliv se křivky zdržují většinou vysoko v korunách smrků, jsou případy, kdy se s křivkami můžeme střetnout takříkajíc přímo za okny domu. Samozřejmě, že se nemůže jednat o dům na sídlišti, ale ti z nás, kteří bydlí na samotách v blízkosti smrkových lesů nebo mají na takových místech chalupy, vědí, že křivky s oblibou konzumují vápennou omítku, která jim zřejmě dodává jak minerály, tak písek podporující trávení semen. Křivky se sletují zejména na místa, kde je omítka narušená nebo vydrolená, a majitel chalupy pak často nevraživě sleduje, jak mu ti ptáci omítku ještě více narušují. Škody na omítce, které mohou křivky způsobit, jsou však nevýznamné.

Základní údaje

Křivka obecná (Loxia curvirostra) je pěnkavovitý pták se zahnutými, vzájemně překříženými špičkami zobáku. Poněkud robustnější než vrabec, za letu je nápadná větší hlava a krátký, vykrojený ocas. Sameček je červený, samička shora olivově zelená, na kostřeci a spodině těla žlutozelená. Obývá podhorské a horské smrkové či jedlové lesy, je označována jako "ozdoba horské přírody". Živí se především semeny ze šišek, v menší míře i jinými semeny, pupeny a plody a také hmyzem. Hnízdí celý rok, hlavním hnízdním obdobím je prosinec až květen. Hnízdo staví většinou vysoko na jehličnatých stromech. Na snůšce 3 až 4 vajíček sedí pouze samice a samec ji krmí. Mláďata krmí nejprve jen samice, pak se přidává i samec. Stálý a přelétavý druh. Přesuny mohou mít charakter invazí, probíhají různými směry a do různých vzdáleností v závislosti na úrodě šišek.

Jak vznikaly nahrávky

Sameček křivky při zpěvu pravidelně sedává na nejvyšších vrcholcích smrků. Pozoruhodné je, že u tohoto ptáka zazpívá někdy i samice, i když její hlas je mnohem tišší a zní cvrčivěji. Při nahrávání zpěvu křivek je obtížné to, že ji většinou pro velkou vzdálenost na vrcholcích vysokých stromů ani nespatříme. Musíme nahrávat dobrým směrovým mikrofonem a orientovat se podle intenzity signálu, který odposloucháváme sluchátky z magnetofonu.