Králíček ohnivý
Jemné pískání, kterým se v lesích ozývají dva druhy našich nejmenších ptáků, králíčci obecný a ohnivý, se snadno přeslechne nebo ho někteří lidé s horším sluchem vůbec nezachytí. Králíčky přitom málokdy vídáme: pohybují se téměř výhradně v korunách smrků. Při pozorném pohledu do koruny, odkud se ozývají, je zpravidla uvidíme, když obletují okraje větví nebo se u nich zastaví v třepotavém letu.
Přitom ovšem jen se štěstím zaznamenáme oranžový, černě a bíle lemovaný podélný proužek na hlavě králíčka ohnivého, kterým se liší od králíčka obecného.
Jemné kontaktní hlasy králíčků jsou téměř nerozlišitelné, oba druhy však trochu zkušené ucho snadno rozezná podle zpěvu. Králíček obecný střídá výšku tónu, zatímco králíček ohnivý zpívá jen v jednom tónu se zrychlujícími se intervaly. Tento rozdíl se naučili ornitologové využívat ke zjišťování výskytu králíčka ohnivého u nás teprve v posledních desetiletích. A tak se ukázalo, že králíček ohnivý je mnohem početnější, než se dříve podle jednotlivých pozorování myslelo. Žije přitom od umělých smrčin v nížinách až po horní hranici lesa.
Nalézt hnízdo králíčků je kus umění, trpělivosti a štěstí. Je to malá stavba zpravidla vysoko na stromě v nejhustším jehličí, se silnými stěnami z mechu a hmyzího přediva, uvnitř vystlaná drobnými pírky. Vajec snáší samička až dvanáct. Od podzimu do jara pak můžeme u nás vidět převážně králíčky obecné - králíčci ohniví po vyhnízdění mizí do teplejších částí Evropy.
Základní údaje
Králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) je podobný králíčku obecnému, shora zelený, zespodu bělavý. Středem temene se táhne černě lemovaný proužek - buď ohnivě oranžový (u samce), nebo zlatožlutý (u samičky). Od k. obecného se dále liší černou páskou přes oko a bělavým nadočním proužkem. Vyskytuje se v jehličnatých lesích, kde v korunách stromů sbírá hmyz. Do hnízda vpleteného mezi tenké větvičky snáší samička 8 až 10 vajec; při druhém hnízdění je snůška menší. Sedí pouze samice, krmí oba rodiče. Částečně tažný druh, jehož zimoviště leží v západní Evropě a ve Středomoří. Naši ptáci opouštějí hnízdiště v září a vracejí se na ně v dubnu.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
