Kulíšek nejmenší

Na úvodní nahrávce jsme slyšeli typické pískání samce. Je to teritoriální hlas, kterým se sameček k ránu a v podvečer ozývá v době hnízdění. Kulíšek tak označuje ostatním samcům svůj revír, ale také dává najevo svou přítomnost samičce. Je-li sameček vzrušen, doplňuje své pískání ještě jednoduchým trylkem.

Kulíšek není nikterak bázlivý, při obhajobě svého teritoria prudce útočí na každého soka a nezalekne se ani člověka. Zejména v blízkosti hnízdní dutiny se jeho agresivita stupňuje. Na vlastní kůži jsem okusil, jak nepříjemně prudký je jeho útok. Jako blesk vyrazí v šeru lesa a vy máte plné ruce práce s tím, jak si krýt hlavu. Nemusíte však mít strach, že budete v lese kulíškem napadeni. K útoku ho totiž musíte tak trochu vyprovokovat, především pak tím, že napodobujete pískání jiného samce. V takovém případě reaguje kulíšek okamžitě a většinou přiletuje i z několikasetmetrové vzdálenosti. Však toho ornitologové využívají a pomocí pískání zjišťují na jaře výskyt a početnost kulíšků v lesích. Pískání je nejznámějším hlasem kulíška. Po celý rok, především pak na podzim, se kulíšci, a to sameček i samička, ozývají zvláštní, ale typickou řadou stoupajících tónů.

Kulíšci hnízdí v dutinách stromů a jsou v tomto směru odkázáni na činnost datlů, žlun a strakapoudů. Vyvolenou dutinu obývá pár často řadu let, a tak jedním z tradičních jarních výletů naší rodiny je podvečerní návštěva u jedné dutiny nedaleko Českých Budějovic, kde se každoročně odehrává rituál obsazování dutiny a páření. Sameček kulíška v této době, na přelomu března a dubna, neustále vletuje do dutiny, vykukuje ven a jemnými hlasy láká samičku do dutiny. V těsné blízkosti dutin pak probíhá také páření, které doprovází tlumené pískání a zvláštní cvrčivé hlasy.

A kam se za kulíšky vypravit? Mám-li doporučit, pak především na Šumavu či do Novohradských hor. Tam je kulíšků nejvíce, a zejména v oblasti kolem Boubína, tam najdeme samečka na každé tři čtvereční kilometry lesa. Takže vám při návštěvě Šumavy, ale i Třeboňska, Písecka, Slavkovského lesa či Krušných hor přeji s kulíškem úspěch.

Základní údaje

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Nejmenší evropská sova, nedosahuje ani velikosti špačka. Obývá jehličnaté a smíšené lesy. Živí se drobnými savci a ptáky, které se vydává lovit v podvečer; pouze v době hnízdění je aktivní i během dne. Samička začíná do hnízda v dutině (nejčastěji po strakapoudovi velkém) snášet koncem dubna nebo začátkem května 5 až 6 vajíček a sama je zahřívá; sameček sedící samičce a později i mláďatům obstarává potravu. Kulíšek nejmenší u nás zůstává i během zimy, kdy podniká jen kratší potulky. Celoročně je značně důvěřivý, takže se k němu lze přiblížit na velmi malou vzdálenost. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný druh.

Jak vznikaly nahrávky

Teritoriální hlas kulíška je možné snadno napodobit pískáním, na které během toku reaguje tak, že k nám přiletí a někdy i zaútočí. Mezi ornitology se říká, že tak můžeme kulíška odvést až do hospody. Kulíšek se však ozývá řadou dalších variant hlasů a podivných zvuků, jejichž nahrávka stojí spoustu času a trpělivosti. Například při vyhánění mladých z rodičovského revíru vydávají samec i samice takzvaný „podzimní hlas“, jakousi rozladěnou stupnici čtyř až devíti tónů. Podobný zvuk na jaře hraje roli při ohraničování hnízdního území. Ozve se v nočním tichém lese ojediněle a nenadále, bez předchozích zvuků. Můžeme ho zaslechnout třeba jen jednou za noc. Desítky nocí napjatého čekání po několik let mě stála jediná nahrávka, která trvá pouhých několik sekund.