Kulík říční

31. říjen 2001
Vědecké zařazení Bahňáci (čejka, kulíci atd.)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kulík říční
0:00
/
0:00

České jméno kulíka nejspíš pochází od způsobu jeho pohybu. Tento ptáček je velikosti silnějšího vrabce, ale na vyšších nožkách, a dokáže se pohybovat po zemi tak rychle, že pohyb nožek ani nepostřehneme. Vypadá jako hnědobílá kulička.

Podobně jako s jinými bahňáky se s ním nejčastěji setkáváme v blízkosti vod a na podobných vlhkých místech, kde i hnízdí. Vhodných míst k hnízdění kulíka říčního ale podstatně ubylo. Je to jednak vlivem meliorací a jednak změnami v obhospodařování rybníků. Dříve se totiž běžně rybníky v létě nechávaly bez vody, čili se letnily. Od toho způsobu hospodaření v rybnících se však už upouští. Kromě rybníků hnízdí kulíci někdy i dost daleko od vody, v různých pískovnách, štěrkovnách a někdy i na kamenitých polích. Podle výzkumů však v Čechách nejhojněji stále ještě hnízdí na letněných rybnících.

Jarní kolísání vody na rybnících nebo v řekách mívá často za následek, že jejich hnízdo je vyplaveno vodou. V důsledku toho jsou kulíci přizpůsobeni k tomu, že velice rychle po zaplavení hnízda zbudují hnízdo na jiném, sušším místě, a tak průběh jejich hnízdění je docela dlouhý.

Kulík říční. Přerov, 23.5.2009.

Začíná někdy ke konci dubna a končí až v červnu nebo počátkem července. V hnízdě, které je vždycky na nějakém kamenitém nebo písčitém místě, se nachází téměř bez výjimky čtyři vajíčka. To je rys obecný pro všechny bahňáky. Tato vajíčka kvůli skladnosti, čili aby je samička lépe obsedla, jsou vždy položena tak, že směřují svým špičatým koncem doprostřed a vytváří takový čtyřlístek. Během hnízdění se sameček ozývá nápadným hlasem. Je to dvouslabičné nebo tříslabičné vábení, které je vždy doplňováno dlouhým trylkem.

Poslechněte si, jak o kulíkovi mluví jihočeský rozhlasák a zapálený ornitolog Ludvík Mühlstein v legendárním seriálu Volání jara:

0:00
/
0:00

Kulíci říční se živí hlavně hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy, kteří žijí v mělké vodě nebo v její bezprostřední blízkosti. Potravu sbírají buď tak, že zobák ponoří až po oči do vody a při vyhledávání kořisti řídí především hmatem. Pokud je kořist na povrchu země, obratně ji sezobnou. A v případě, že je kořist skryta pod povrchem písku, vyskytuje se velice zajímavý způsob lovu. Kulík pobíhá po břehu, najednou se zastaví a jakoby chvíli poslouchá a pátrá. To asi tuší těsně pod sebou nebo před sebou nějakou vhodnou kořist. Začne najednou podupávat nožičkou a pro toto jeho zvláštní chování existují dvě vysvětlení. Buď že napodobuje pleskání dešťových kapek o půdu, na což pudově červi a další bezobratlí živočichové reagují tak, že vylézají z půdy. A druhé vysvětlení je takové, že prostě kulík tímto zacukáním nožičkou a zaťukáním o zem červy vyplaší a ti reagují nějakým pohybem, pro nás asi nepostřehnutelným, ale kulík vidí, jak se pohne písek, hbitě odsune kamínky a kořisti se zmocní.

Jasným hlasem a milým zjevem patří kulíci říční neodmyslitelně na břehy našich řek a rybníků. Při procházce se příště raději vyhněme místu, kde na nás dospělí ptáci budou naletovat. Vejce nebo přikrčená mláďata totiž natolik splývají s okolím, že bychom nechtěně mohli způsobit neštěstí.

Základní údaje

Kulík říční (Charadrius dubius). Přibližně velikosti vrabce; shora světle hnědý, zespodu bílý, na hlavě má výraznou černou kresbu. Nejčastěji jej lze zastihnout na písčitých nebo bahnitých březích vod, kde pobíhá charakteristickým rychlým cupitavým během. Hnízdí na zemi, ve snůšce jsou 4 vejce, při jejichž zahřívání se střídají oba rodiče. Mláďata bezprostředně po vylíhnutí opouštějí hnízdo, staří ptáci je pak ještě asi 3 týdny vodí. Živí se různým hmyzem a jeho larvami. Tažný, zimuje ve Středomoří a v Africe severně od rovníku. Ze zimovišť se vrací koncem března a v dubnu, odlétá v září.

Jak vznikaly nahrávky

Spatříme-li pobíhat drobnými cupitavými krůčky po dně nebo po okrajích polovypuštěných rybníků drobného ptáčka, můžeme si být téměř jisti, že jde o kulíka říčního. Svojí přítomnost potvrdí hvízdavým vábení znějícím jako „tíjy“. Za toku se pár ozývá příjemně znějícími trylky. Přitom jsou samec i samice velmi neposední. Honí se po bahnitém nebo písčitém dně rychlým pobíháním a častými přelety mnění svoje místo. Z tohoto chování plynou také potíže při pokusech o záznam hlasových projevů. Nejlepších výsledků jsem dosáhl za tmy a při použití parabolického zrcadla. V noci se lépe dařilo přiblížení v měkkém terénu.

Video: MOS, Adolf Goebel

autor: Pavel Pelz

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.