Drozd zpěvný

29. říjen 2001
Vědecké zařazení Pěvci

Podle dvakrát či třikrát opakovaných vět halasně vyzpěvovaných z vršku stromů pozná i zcela nezkušený ornitolog drozda zpěvného. I když se zpěv drozdů v různých krajích značně odlišuje, podobně jako v lidské řeči mluvíme o dialektech, charakteristické střídání opakovaných prvků zůstává.

Svým zpěvem drozd překvapí člověka často již velmi brzy na jaře, od konce února nebo v březnu, kdy ještě na zemi leží zbytky sněhu. Jednoho rána se zčistajasna do ztichlé, zmrzlé přírody ozve radostný hlasitý zpěv.

K pronikání drozda zpěvného do lidských sídlišť, parků a zahrad došlo oproti kosům mnohem později, a vlastně probíhá dodnes. Však si doposud drozd uchovává větší plachost vůči člověku než kos. Na rozdíl od kosa jsou všichni naši drozdi tažní a zimu tráví v oblasti Středomoří, ponejvíce v Itálii a jižní Francii, běžně také na Iberském poloostrově a v severní Africe.

Večer se loučí se dnem drozd jako jeden z posledních. Dávno po západu slunce umlká jeden zpěvák za druhým, až se v krajině rozprostře ticho.

Základní údaje

Drozd zpěvný (Turdus philomelos) je o málo menší než kos, shora hnědý, na hrdle a prsou světle okrový s tmavě hnědými podélnými skvrnami. Vyskytuje se ve všech typech lesních porostů, v parcích, na hřbitovech apod. Potrava jako u kosa (drobní bezobratlí jako hmyz a měkkýši, dužnaté plody). Hnízdo buduje nejčastěji na stromech; hluboká kotlinka je bez výstelky. Samice snáší 4 až 5 vajec a zahřívá je sama, ale mláďata již krmí oba rodiče. Tažný, zimoviště našich populací leží zejména v Itálii, Francii a Španělsku. Přilétá v březnu, odlétá v říjnu.

Jak vznikaly nahrávky

Podle vzhledu znají lidé drozda i kosa velmi dobře. Zpěv kosa a drozda je však často zaměňován, i když se podstatně odlišuje. Zpěv drozda je hlasitý a plnozvučný, daleko slyšitelný. Sestává z důrazných pasáží hlaholivého charakteru. Popěvky hvízdavých flétnových tónů bývají až čtyřslabičné. Nejnápadnějším a charakteristickým znakem zpěvu drozda je, že jednotlivé popěvky dvakrát i třikrát opakuje. Najdeme však jedince, kteří to dokáží až šestkrát. Opakování ho nejvíce odlišuje od zpěvu kosa. Zaposloucháme-li se do výrazného a vyzývavě znějícího zpěvu, může se nám zdát, že dokážeme jeho popěvky vyjádřit lidskou řečí. V Krušných horách jsem poslouchal drozda, který začínal každý den zpěv zřetelným voláním „předsedo, předsedo, předsedo – djupí, djupí – filip, filip – bijho“. Pokud se chováme tiše a trpělivě, můžeme zpěv drozda nahrát bez větších potíží. Nahráváme buď ráno při východu slunce, nebo lépe za večerního šera.

autor: Pavel Pelz