Kavka obecná
V místech, kde se kavka vyskytuje v hojném počtu po celý rok, ji určitě důvěrně zná každý z místních obyvatel. Mám na mysli zejména některá menší města jako například jihočeskou Soběslav a Třeboň.
Obecně se má za to, že kavek v naší republice pozvolna ubývá. Nasvědčuje tomu i dotazníková akce České společnosti ornitologické z roku 2001. Na některých místech naší republiky dokonce kavky zmizely. Výjimkou v tomto směru je však oblast hlavního města Prahy. V 60. letech 20. století byly kavky v Praze velkou vzácností, jednalo se pouze o jednotlivé páry v centru města. Jejich nízká početnost byla tehdy připisována nevyhovujícím potravním podmínkám.
V následujících obdobích však tento názor neobstál. V současnosti patří kavka mezi běžné obyvatele Prahy a při troše štěstí ji můžeme pozorovat i v nejrušnějším centru, jak kupříkladu nerušeně hledá potravu na trávníku u Hlavního nádraží nebo na Karlově náměstí. Dnes se již zdaleka nejedná jen o jednotlivé páry, v některých čtvrtích kavky vytvářejí i velice početné kolonie. Jako příklad mohu uvést širší okolí Dejvického náměstí v Praze 6 a oblast obou břehů Vltavy od železničního mostu zhruba až po Hlávkův most.
Na otázku, co je příčinou návratu kavek do Prahy, nemohu jednoznačně odpovědět. Domnívám se však, že kavka se stává pravým synantropním druhem. Kavka je totiž velice adaptabilní druh, dovede si nalézt kdekoliv dostatek potravy a neopovrhne ani odpadky. Zanedbatelným faktorem v její vazbě na město není ani vynikající nabídka hnízdních možností, obzvláště ve staré zástavbě, jejíž údržba, jak víme, poněkud pokulhává.
Pokud mi nevěříte, že kavka patří mezi běžné obyvatele Prahy, tak vám mohu doporučit jedno: naučte se poznávat kontaktní hlas kavek a potom bude pro vás hračkou zjistit jejich přítomnost i v těch nejrušnějších místech města a dáte mi za pravdu.
Základní údaje
Kavka obecná (Corvus monedula) je podstatně menší než vrána nebo havran, přibližně velikosti hrdličky zahradní. Zbarvení převážně černé; týl, krk a spodina těla šedé. Osidluje světlé lesy, skály a zříceniny, města i vesnice. Živí se zejména semeny, ale také hmyzem. Hnízdí v koloniích. Hnízda se nacházejí v dutinách, ve štěrbinách skal a staveb, na půdách apod. Samice snáší v dubnu obvykle 4 až 5 vajec a zatímco je zahřívá, samec jí přináší potravu. O mláďata pak pečují společně oba rodiče. Naše kavky jsou vesměs stálé nebo přelétavé; mimo dobu hnízdění je lze často zastihnout ve společnosti havranů. Silně ohrožený, zvláště chráněný druh.
Video: MOS, Adolf Goebel, Jiří Šafránek
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
