Káně lesní

Velice často si jí všimneme teprve tehdy, když upoutá naši pozornost svým voláním při plachtění vysoko nad našimi hlavami. Na les je tento dravec vázán nejvíce v době hnízdění, tj. zhruba od března do května. Po obsazení některého z již dříve používaných hnízd nebo i po vybudování hnízda nového se v lese chová velice nenápadně. Hnízdo v době sezení na vejcích opouští obvykle zcela tiše, jinak se však může chovat po vylíhnutí mláďat, kdy odlétající samice varuje své okolí před vetřelcem.

Tichý chod domácnosti káně však definitivně končí, jakmile mláďata dostatečně vyspějí a hlasitě se při objevení dospělců dožadují potravy.

Tiše se mláďata nechovají ani po definitivním opuštění hnízda, kdy následují své rodiče ve vzdušných výšinách. Můžete pak spatřit kupříkladu kroužící skupinu ptáků, ve které prozradí přítomnost mláďat již jen jejich dosud dětské žadonění o potravu.

Je káně takzvaně užitečná, nebo škodlivá? Mnozí myslivci si dodnes myslí spíše to druhé. Bez zaváhání vám však mohu říci , že přítomnost káně v naší přírodě je více než prospěšná. Seriózní vědecké poznatky prokázaly, že za normálních okolností se živí z 80 -90% živočichy hospodářsky vyloženě škodlivými, jako je především hraboš polní, nebo živočichy hospodářsky bezvýznamnými. Zbývající podíl mohou tvořit zvířata hospodářsky významná. Káně je schopna ulovit mladého zajíce, koroptev či bažantí kuře, podíl takovéto kořisti je však významnější pouze v letech chudých na hlodavce, na které je káně vysoce specializována.

Dalším kritickým obdobím je zima, kdy za tuhých mrazů s déletrvající sněhovou pokrývkou může káně působit výraznější škody na drobné zvěři. Slovo může zdůrazňuji, poněvadž zde ještě nebyla vzpomenuta jedna její vlastnost, a to že s oblibou konzumuje i mršiny. V potravě káně byly zjištěny i dost kuriózní složky, jako například dospělý zajíc, srnče, pes nebo koza. Zde myslím není zapotřebí dále argumentovat, o co se jedná. Jasně se jedná o uhynulá, mechanizací nebo auty zabitá zvířata. Proč taky s takovou oblibou vysedává právě kolem silnic? Naše fakta podporuje i to, že pro svou povahu i lovecké schopnosti není sokolnicky využitelná.

Základní informace

Káně lesní (Buteo buteo) patří k našim nejběžnějším dravcům, z větších druhů je vůbec nejhojnější. Zbarvení svrchu těla tmavě hnědé, spodiny tmavohnědě skvrnité; výjimkou ale nejsou výrazně světlé nebo naopak velmi tmavé exempláře. Za letu široká křídla a krátký zakulacený ocas. Dominantní složku její potravy tvoří hlodavci. Hnízdí v lesích, zejména mimo dobu hnízdění se vyskytuje v polích; často sedá na vyvýšených místech, např. stromech podél silnic nebo telegrafních sloupech. Již koncem března snáší samička 3 až 4 vajíčka (v letech přemnožení hrabošů bývá snůška větší), která zahřívá buď sama, nebo jen za malého přispění samce. Samec obstarává pro samici a posléze i pro mláďata potravu. Naše káně jsou stálé a přelétavé, v zimě k nám přilétají příslušníci cizích populací.

Jak vznikaly nahrávky

Pro záznam hlasů káně je nejvhodnější dlouhodobé sledování jejich chování u hnízda. Hnízdo bylo umístěno v rozsoše vysokého smrku. Před snesením vajec se oba staří ptáci chovali velmi nenápadně a varovali až desítky metrů od hnízda. Když se vylíhli mladí, samice hnízdo téměř neopouštěla a krmila potravou, kterou neúnavně obstarával samec. Káňata prolomila svojí mlčenlivost poté, co se mladí začali dožadovat krmení a zejména, když začali procvičovat křídla na hnízdě. Pro záznam jejich hlasů, buď na vysokém smrku, nebo za letu, bylo nejvhodnější použití mikrofonu v ohnisku parabolického zrcadla.