Břehouš černoocasý
Břehouš černoocasý je statný bahňák, který dosahuje velikosti asi holuba. Ovšem narozdíl od něho má dlouhé nohy, dlouhý krk a dlouhý zobák. Je to poměrně velký druh, který vyhledává pro své hnízdění přede vším mokré louky. Jedná se o ptáka vcelku neobvyklého zjevu a stejně tak je neobvyklý jeho hlas.
Před několika lety jsme navštívili severovýchodní Polsko, kde jsou ještě biotopy bohaté na mokřady a na podmáčené louky. Tehdy nastupovalo jaro s ohromnou silou. Bylo teplo, slunce prozařovalo zatopené louky a kolem nás se všude dělo zajímavého. Především byl v plném proudu tok těchto krásných bahňáků, pro pozorovatele skutečně jedinečný zážitek. Břehouši prudce startují téměř kolmo prudce do výšky kolem 50 metrů. Létají s nepřirozeně nataženým krkem, i křídly a ocasem, který je až extrémně rozevřen, dělají potom hloubkové nálety dolů a při tom ustavičně křičí.
Břehouš černoocasý v naší republice patří k vzácným hnízdičům. Dříve však u nás hnízdily páry 10-20 metrů od sebe, v takových volnějších koloniích. Dneska hnízdí ojedinělé páry, které nekomunikují mezi sebou, což je samozřejmě pro přežití jeho populace u nás docela problematické.
Jinak se ovšem s břehoušem černoocasým u nás můžeme setkat pravidelně na podzimním tahu. Ten začíná již v červenci a končí v srpnu. V tu dobu se břehouši černoocasí zastavují především na vypuštěných či polovypuštěných rybnících obvykle ve společnosti jiných bahňáků, třeba kolih, vodoušů tmavých nebo třeba vodoušů šedých.
Základní údaje
Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je velkým druhem bahňáka z čeledi slukovitých.
Dorůstá délky 35–45 cm a v rozpětí křídel měří 70–82 cm. Hmotnost u samců se pohybuje mezi 160–440 g, u samic mezi 244–500 g - samci bývají obvykle o něco menší než samice a mají také kratší zobák. Ve svatebním šatu má oranžově rezavý krk a hruď a různě intenzivní tmavé pruhovaní na hrudi a vrchní části jinak bílého břicha, v prostém šatu jsou obě pohlaví zbarvena stejně – šedohnědě.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
