Příroda

Jak již napovídá druhové jméno sedmihláska hajního, jeho domovem jsou zejména listnaté lesy a háje s bohatým podrostem křovin, často též lužní porosty kolem řek a potoků.

Skorec vodní je mimořádný druh pěvce. Mimořádný hlavně proto, že svou kořist získává téměř výhradně pod vodou. Za svou kořistí se potápí do horských bystřin, potoků apod.

Když se vysílal Hlas pro tento den poprvé, vyzvali jeho autoři posluchače, aby sestavili žebříček nejlepších ptačích zpěváků, jakousi ptačí hitparádu.

Zpěv skřivana polního patří nerozlučně k obrazu naší krajiny. Skřivan byl dříve znám každému, kdo pracoval na polích.

Modráček je příbuzný slavíka, je však mnohem méně známý a ani jeho zpěv není tak pěkný. Zato vzhledově je modráček opravdový krasavec a slavík se mu těžko vyrovná.

Krásný ptačí hlas patří zajisté nejvyhlášenějšímu pěvci mezi ptáky, a sice slavíku. Můžeme ho slyšet od půli dubna až do července v níže položených místech naší republiky.

Pokud někde u vody vyplašíme tmavého ptáka velikosti hrdličky s červenou lysinkou na čele, můžeme si být jisti, že jsme právě měli tu čest se slípkou zelenonohou.

Sluka lesní je jedním z našich nejtajemnějších ptáků. Svou svatební písničku přednáší sameček sluky za letu, když se s nastupujícím soumrakem vydává na let kolem křovin.

Sojka obecná je pozorným a ostražitým strážcem lesa. Sojka nás spatří mnohem dříve než začneme mít tušení o její přítomnosti.

Chrám panny Marie před Týnem, známější jako Týnský chrám, jedna z dominant Prahy, měl už před staletími výjimečné obyvatele.

Sova pálená je sice rozšířená prakticky po celé zeměkouli, mimo chladné oblasti, pouště a tropy, ale v řadě regionů není nikterak hojná.

Nebýt Harryho Pottera, žáka Kouzelnické školy v Bradavicích, a především jeho poštovní sovy Hedviky, nejspíš bychom tento hlas do našeho cyklu vůbec nezařadili.

Stehlík býval v dávných dobách častokrát vyobrazován na malířských plátnech i na různých nádobách, talířích, vázách a podobně.

Často se říká „krade jako straka“. Toto rčení má zřejmě kořeny v zálibě straky v lesklých předmětech.

Strakapoud bělohřbetý se ozývá bubnováním, hlasovým projevem typickým pro všechny druhy strakapoudů na jaře, čili v době, kdy se začínají tvořit páry.

Strakapoud jižní je velmi podobný strakapoudu velkému, od kterého se poměrně nesnadno odlišuje a bývá tak často přehlížen.