Skorec vodní
Skorec vodní je mimořádný druh pěvce. Mimořádný hlavně proto, že svou kořist získává téměř výhradně pod vodou. Potápí se za ní do horských bystřin, do potoků a podobně. Díky současným technickým možnostem, především podvodnímu videu, už víme, že skorec se pomocí křídel potopí dejme tomu do půlmetrové hloubky, tam běhá opět za vydatné pomoci křídel po dně a buď odhrnuje kamínky zobákem, nebo je odhazuje nožkami a sbírá kořist. Tou jsou především bezobratlí živočichové.
Skorec vodní je pták vcelku nenápadného, tmavě hnědého zbarvení, ale má nápadnou bílou náprsenku. Nedá se říct, že by u nás byl vzácný, obývá všechny vhodné biotopy, hlavně v podhorských a horských oblastech, to znamená biotopy s proudící, poměrně čistou vodou. Neozývá se nikterak řídce, ale proč ho asi málo slyšíme, je zcela jistě způsobeno tím, že v místech, kde zpívá, obyčejně slyšíme burácení horského potůčku, říčky nebo podobně.
Skorec si staví zvláštní hnízda. Jsou to jakési travnaté kupy, které upevňuje do boční stěny skal nebo do boční stěny různých vykotlaných stromů, které jsou v bezprostřední blízkosti vody. Dokonce jsme viděli hnízdo, které mělo otvor asi dvacet centimetrů nad skutečně běsnící horskou bystřinou, což i pro skorce, který je zdatným letcem, byl docela akrobatický výkon dostat se dovnitř. Jinak zajímavé z hlediska hnízdění je i to, že v našich podmínkách dává přednost umělým konstrukcím pro upevňování hnízd, takže daleko častěji nalézáme hnízda na spodní konstrukci mostů nad řekami a bystřinami než na přirozených skalních útesech a podobně.
Základní údaje
Skorec vodní (Cinclus cinclus). Velikosti kosa s nápadně krátkým ocasem. Létá prudce, většinou nad vodou, sedává na balvanech a vbíhá za potravou do vody - mělkých potoků a řek s kamenitým dnem. Stálý. Kulovité hnízdo s bočním otvorem je nad vodou. Potrava výhradně živočišná, hmyz a další bezobratlé loví především pod vodou.
Jak vznikaly nahrávky
Největší naději na nahrávku zpěvu skorce máme poblíž hnízda. I tak je ale nahrávání velmi problematické: hukot bystře proudící vody mnohdy naprosto znemožní náš pokus o záznam zpěvu. Nezbývá než čekat na to, že samec poodletí několik metrů dále od hlučného proudu vody. Zpívá s chvějícími se křídly a rozprostíráním ocásku. Zpěv je nehlasná směs hvízdavých, něžných a jemných trylků. Částečně se jeho zpěv podobá vzdálenému zpěvu střízlíka.
Video: MOS, Adolf Goebel
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
