Skřivan polní

7. listopad 2001
Vědecké zařazení Pěvci
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Skřivan polní
0:00
/
0:00

Zpěv skřivana polního patří nerozlučně k obrazu naší krajiny. V posledních letech se však jeho početnost snížila. Důvodem je trvalý odchyt skřivanů za kulinářskými účely ve Středomoří, a především chemizace našeho zemědělství. Ta likviduje potravu skřivaních mláďat, drobné polní živočichy, ale i potravu dospělých skřivanů, což jsou převážně semena plevelů.

Nicméně stále můžeme ještě často slyšet. Na polích, ale i na pláních našich nejvyšších pohoří – Krkonoš nebo Jeseníků.

Zpěv skřivanů upoutával svým půvabem a melodičností nejen prosté sedláky, ale i hudební skladatele. Vždyť v jednom zpěvu bylo zaznamenáno až 700 různých motivů s hudebními formami jako typ staccato nebo glissanda.

Naproti tomu vzhled skřivana je málo známý. Je to menší pták typického skvrnitě hnědého zbarvení s krycím významem. Toto nenápadné zbarvení svědčí o stepním původu skřivanů, osídlujících naše kraje ve větším počtu teprve až po vykácení lesů a vzniku kulturní stepi.

Také hnízdní revír skřivana je vyznačován způsobem pro stepní ptáky typickým - letem ve vzduchu. Skřivan se při letu třepotá, krouží nad hnízdem a nakonec se vrhá střemhlav k zemi. Výška letu při zpěvu bývá 40 až 400 metrů a zpěv sám trvá v průměru dvě až dvě a půl minuty. Ovšem značná část skřivanů je schopna zpívat mnohem déle, přes 5 minut, a rekordní záznam je dokonce 68 minut nepřetržitého zpěvu.

Skřivani zpívají zjara ihned po příletu a je známé úsloví o skřivanu, který si musí na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout. Toto úsloví je literárně známé u nás již z 16. století a o jeho původu jsou různé teorie. Skřivani k nám totiž přilétají v rozmezí zhruba jednoho měsíce, mezi 15. únorem a 15. březnem, a od příletu do konce léta je také nejlépe slyšet skřivaní zpěv.

Základní práce

Skřivan polní (Alauda arvensis) je větší a štíhlejší než vrabec, s poněkud prodlouženým peřím na temeni hlavy. Při zpěvu se vznáší třepetavým letem vysoko na obloze, po zmlknutí padá s přiloženými křídly k zemi. Původně druh suchých stepí, který podobnému prostředí dává přednost i v kulturní krajině. V potravě převažuje zjara a v létě hmyz, v ostatních obdobích se živí hlavně semeny rostlin. Hnízdo je umístěno na zemi. Ve snůšce bývají 3 až 4 vejce. Zahřívá je pouze samička, mláďata krmí oba rodiče. Z naprosté většiny tažný, zimoviště leží v západní Evropě. Přílet na hnízdiště vrcholí koncem února, odlétá během října.

Jak vznikaly nahrávky

Náš nejznámější pěvec vynikající dlouhým, plynulým, nepřerušovaným a rozmanitě proměnlivým zpěvem. Vylétne odněkud z pole a již v nevelké výšce začíná zpívat. Se zvukovým záznamem začínáme ihned po jeho startu ze země. V té chvíli máme možnost dostat se přímo pod pomalu třepotavě vzlétajícího ptáka, který se v několikametrové výšce již nedá od zpěvu zradit. K nahrávce je nutno použít mikrofon s ostře vyjádřenou směrovou charakteristikou a neustále ho zaměřovat na létajícího ptáka. Tak, jak se skřivan při stoupajícím letu od nás pomalu vzdaluje, postupně zvyšujeme úroveň hlasitosti zaznamenávaného signálu. Počkat si s nahráváním na skřivana snášejícího se pomalým letem opět k zemi není výhodné, protože v určité výšce přestává zpívat, přitáhne křídla k tělu a střemhlav padá šikmo k zemi. Před přistáváním je také nesrovnatelně opatrnější a k zemi zapadá daleko od nás. K hnízdu se pak vrací během po zemi.

autor: Pavel Pelz

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová