Skřivan polní
Zpěv skřivana polního patří nerozlučně k obrazu naší krajiny. V posledních letech se však jeho početnost snížila. Důvodem je trvalý odchyt skřivanů za kulinářskými účely ve Středomoří, a především chemizace našeho zemědělství. Ta likviduje potravu skřivaních mláďat, drobné polní živočichy, ale i potravu dospělých skřivanů, což jsou převážně semena plevelů.
Nicméně stále můžeme ještě často slyšet. Na polích, ale i na pláních našich nejvyšších pohoří – Krkonoš nebo Jeseníků.
Zpěv skřivanů upoutával svým půvabem a melodičností nejen prosté sedláky, ale i hudební skladatele. Vždyť v jednom zpěvu bylo zaznamenáno až 700 různých motivů s hudebními formami jako typ staccato nebo glissanda.
Naproti tomu vzhled skřivana je málo známý. Je to menší pták typického skvrnitě hnědého zbarvení s krycím významem. Toto nenápadné zbarvení svědčí o stepním původu skřivanů, osídlujících naše kraje ve větším počtu teprve až po vykácení lesů a vzniku kulturní stepi.
Také hnízdní revír skřivana je vyznačován způsobem pro stepní ptáky typickým - letem ve vzduchu. Skřivan se při letu třepotá, krouží nad hnízdem a nakonec se vrhá střemhlav k zemi. Výška letu při zpěvu bývá 40 až 400 metrů a zpěv sám trvá v průměru dvě až dvě a půl minuty. Ovšem značná část skřivanů je schopna zpívat mnohem déle, přes 5 minut, a rekordní záznam je dokonce 68 minut nepřetržitého zpěvu.
Skřivani zpívají zjara ihned po příletu a je známé úsloví o skřivanu, který si musí na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout. Toto úsloví je literárně známé u nás již z 16. století a o jeho původu jsou různé teorie. Skřivani k nám totiž přilétají v rozmezí zhruba jednoho měsíce, mezi 15. únorem a 15. březnem, a od příletu do konce léta je také nejlépe slyšet skřivaní zpěv.
Základní práce
Skřivan polní (Alauda arvensis) je větší a štíhlejší než vrabec, s poněkud prodlouženým peřím na temeni hlavy. Při zpěvu se vznáší třepetavým letem vysoko na obloze, po zmlknutí padá s přiloženými křídly k zemi. Původně druh suchých stepí, který podobnému prostředí dává přednost i v kulturní krajině. V potravě převažuje zjara a v létě hmyz, v ostatních obdobích se živí hlavně semeny rostlin. Hnízdo je umístěno na zemi. Ve snůšce bývají 3 až 4 vejce. Zahřívá je pouze samička, mláďata krmí oba rodiče. Z naprosté většiny tažný, zimoviště leží v západní Evropě. Přílet na hnízdiště vrcholí koncem února, odlétá během října.
Jak vznikaly nahrávky
Náš nejznámější pěvec vynikající dlouhým, plynulým, nepřerušovaným a rozmanitě proměnlivým zpěvem. Vylétne odněkud z pole a již v nevelké výšce začíná zpívat. Se zvukovým záznamem začínáme ihned po jeho startu ze země. V té chvíli máme možnost dostat se přímo pod pomalu třepotavě vzlétajícího ptáka, který se v několikametrové výšce již nedá od zpěvu zradit. K nahrávce je nutno použít mikrofon s ostře vyjádřenou směrovou charakteristikou a neustále ho zaměřovat na létajícího ptáka. Tak, jak se skřivan při stoupajícím letu od nás pomalu vzdaluje, postupně zvyšujeme úroveň hlasitosti zaznamenávaného signálu. Počkat si s nahráváním na skřivana snášejícího se pomalým letem opět k zemi není výhodné, protože v určité výšce přestává zpívat, přitáhne křídla k tělu a střemhlav padá šikmo k zemi. Před přistáváním je také nesrovnatelně opatrnější a k zemi zapadá daleko od nás. K hnízdu se pak vrací během po zemi.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
