Čtenářský deník

Nejdelší historický román Aloise Jiráska, který se odehrává v době národního obrození. Předlohou hlavní postavy byl spisovatel František Vladislav Hek.

Výběr z cestopisných fejetonů spisovatele, dramatika a novináře Karla Čapka.

Povídka z roku 1871 nás zavede do staré Prahy. V samém centru, na Koňském trhu, žijí dva osiřelí bratři. Mladší z nich, František, se zamiluje do dcery bohaté hostinské. 

Apokryfy psal Karel Čapek téměř dvacet let – od roku 1920 až do své smrti.

Povídka Topič Franze Kafky je vlastně první část románu Nezvěstný. S prací na něm začal v roce 1912 a v roce 1913 fragment Topič u Kurta Wolfa vyšel.

Próza Český snář je bezpochyby Vaculíkovo stěžejní dílo. Kniha, kterou autor věnoval Jiřímu Kolářovi, bývá označována jako román–deník.

Jediná básnická sbírka Karla Jaromíra Erbena vyšla pod titulem Kytice z pověstí národních roku 1853. Její vznik však autor ohlašoval téměř deset let předtím

Povídka z roku 1856 o venkovské dívce, dceři obecního pastýře. Neměla strach, naopak měla velkou sílu a mezi lidmi se povídalo, že ji do kolébky podstrčila polednice…

Mnohokrát se Karel Poláček vracel ve své tvorbě do Rychnova nad Kněžnou, kde se v roce 1892 narodil a kde prožil dětství.

Nesmrtelná novela vznikala původně pro literární týdeník Lumír. Ten ji otiskoval na pokračování v letech 1911–1912 pod názvem Pravdivý příběh.

Básně z této sbírky vznikaly dlouho. Předestírají lidovou moudrost a jejich častým námětem je láska. Ve sbírce jsou ale i satirické a žertovné básně.

Prozaik českého literárního naturalismu Karel Matěj Čapek-Chod patřil k prvním, kdo se pokusili vylíčit absurdní postavení českého vojáka bojujícího za rakouskou monarchii.