Příroda

Český název králíček je vlastně doslovným překladem jeho latinského jména – regulus. Latinsky rex je král, regulus králíček.

Jemné pískání, kterým se v lesích ozývají dva druhy našich nejmenších ptáků, králíčci obecný a ohnivý, se snadno přeslechne nebo ho někteří lidé vůbec nezachytí.

V naší přírodě donedávna chyběl, z českých zemí v polovině století 19. úplně vymizel. Proč, to dodnes pořádně nevíme. Asi nikdo nečekal, že se ještě vrátí. Ale stalo se.

Krutihlav je svým zjevem nenápadný, šedohnědě zbarvený pták velikosti většího vrabce s patrným příčným i podélným vlnkováním.

„Křepelala křepelička“ a další lidové popěvky ukazují, jak oblíbeným a známým ptákem byla v minulosti křepelka polní.

Křivka je velká jako špaček, z převážné části nádherně cihlově červená, a kdybychom ji pozorovali z těsné blízkosti, upoutal by nás její silný zobák.

O kukačce je známo, že nežije s jedním samečkem v trvalejším páru, ale že navazuje během jara jen kratičké známosti s několika samečky.

České jméno kulíka nejspíš pochází od způsobu jeho pohybu. Tento ptáček je velikosti silnějšího vrabce, ale na vyšších nožkách, a dokáže se pohybovat po zemi velmi rychle.

Za melodickým pískáním kulíška nejmenšího by asi jen málokdo hádal sovu. Po pravdě řečeno, ono se jedná spíš o sovího trpaslíka, dokonce nejmenší sovičku v Evropě.

Hlasité kvákavé zvuky daly název kvakoši nočnímu, druhu, který je – jak naznačuje jeho druhové jméno – aktivní hlavně za šera.