List je adresován křesťanským obcím do pěti provincií Římské říše a autor se představuje jako apoštol Petr, aramejsky Kéfa, původním jménem Šimon. V seznamech apošt...
Je to první ze skupiny sedmi tzv. katolických (obecných) epištol, které nejsou určeny jedné obci nebo osobě, ale více křesťanským obcím.
List adresovaný křesťanské obci v makedonském městě Filipy, nazvaném podle otce Alexandra Velikého Filipa, napsal apoštol Pavel podle tradice asi v letech 61 až 63.
Je druhý ze tří pastorálních listů. Autor se představuje jako apoštol Pavel, o jeho autorství však panují pochybnosti ze stejných důvodů jako u 1. Tm.
Kolosy bylo město v jihozápadní Frygii (JZ dnešního Turecka), kde křesťanskou obec založil spolupracovník apoštola Pavla jménem Epafras. Její členové byli vesměs po...
Je nejstarší dochovaný dopis apoštola Pavla a zřejmě i nejstarší spis Nového zákona vůbec. Pochází z doby kolem r. 50 n. l. Adresovaný je křesťanské obci v Tesalonice.
Je to první z tzv. pastorálních epištol (spolu s 2. Tm a Tit), které byly takto nazvány v 18. st. kvůli svému obsahu zaměřenému na řešení praktických problémů v církvi.
Druhý list do sboru v Tesalonice psal apoštol Pavel asi krátce po listu prvním. Z důvodu obsahových a stylistických odlišností o Pavlově autorství někteří pochybují.
Efez bylo v době apoštola Pavla hlavní město římské provincie Asie.
V době apoštola Pavla byly v Malé Asii dvě oblasti zvané Galácie. Původní Galácie byla oblast ve střední Malé Asii, obývaná keltským kmenem Galů.
Audiovýklad Bible]]>
Biblisté předpokládají, že Pavel původně napsal Korinťanům čtyři listy. Již v 1. K 5, 9 se Pavel odvolává na svůj předcházející list, který se nám ovšem nedochoval.
V novozákonní době byl Korint jedním z nejdůležitějších středisek Římské říše. Jeho bohatství zajišťoval rušný přístav a rozvinutá výroba.
List Římanům je nejrozsáhlejší, strukturou a stylem nejucelenější list apoštola Pavla, který ho napsal před svou cestou do Jeruzaléma mezi roky 54 a 58.
Rozsáhlý spis Skutky apoštolů seznamuje čtenáře s cestami, kterými se zvěst evangelia šířila do světa, a s osobnostmi významných svědků z období raného křesťanství.
Podle starokřesťanské tradice je autorem čtvrtého evangelia apoštol Jan Zebedeus, který v evangeliu vystupuje jako „jiný učeník“ nebo „učedník, kterého miloval Ježíš“.
Třetí evangelium napsal podle svědectví nejstarší tradice Lukáš, pocházející ze syrské Antiochie. Usuzuje se, že byl lékařem a patrně také průvodcem apoštola Pavla.
Řecké „euangelion“ znamená „radostná zvěst“. Nový zákon obsahuje čtyři evangelia, ve kterých se vypráví o životě a učení Ježíše, o Jeho smrti a zmrtvýchvstání.