List Titovi
Je to třetí z pastorálních listů a adresovaný je Titovi, což byl křesťan pohanského původu, který provázel apoštola Pavla na tzv. apoštolský sněm v Jeruzalémě a organizoval s Pavlem i sbírku pro jeruzalémské křesťany. Pavel jej pak ustanovil na Krétě biskupem. Pokud se jedná o skutečný list apoštola Pavla, tak vznikl asi kolem roku 65, pokud se jedná o deuteropavlovský spis, tak vznikl asi kolem roku 100.
Obsahem listu jsou pokyny Titovi, který vede křesťanskou obec na Krétě a má v ní ustanovit presbytery. Autor uvádí požadavky, které by měli takoví lidé splňovat. Není zcela jasné, zda biskup (episkopos) a starší (presbyteros) byly dvě rozdílné funkce nebo byl biskup jen presbyterem s ještě nějakým zvláštním pověřením.
Titus je varován před bludaři a jejich mravní zvráceností. Ze zmínky, že to jsou ti, kteří trvají na obřízce, lze usoudit, že se zřejmě jednalo o křesťany zdůrazňující určité židovské zvyky. Autor dále píše o řádu v křesťanské obci, vyzývá ke spořádanému životu jednotlivé stavy, muže, ženy a otroky. K důležitým teologickým tezím listu patří oddíl 2, 11 - 14, který hovoří o Boží milosti v Kristu a o očekávání jeho příchodu. K ojedinělým výrazům v rané křesťanské literatuře patří označení Krista jako Spasitel Bůh (2, 10).