1. list Tesalonickým
Je nejstarší dochovaný dopis apoštola Pavla a zřejmě i nejstarší spis Nového zákona vůbec. Pochází z doby kolem r. 50 n. l. Adresovaný je křesťanské obci v Tesalonice (Soluň), hlavním městě provincie Makedonie, které leželo na důležité spojovací cestě Via Egnatia mezi Východem a Západem Římské říše. Křesťanský sbor v tomto městě založil apoštol Pavel během své druhé misijní cesty někdy v roce 49 nebo 50, kdy se svými průvodci Silvánem a Timoteem přišel do Tesaloniky.
V první části listu Pavel píše o tesalonické obci a o své práci v ní. Druhá část listu se věnuje problému, který zřejmě velmi trápil tesalonické křesťany, a sice, co je s těmi křesťany, kteří již zemřeli a nedočkali se očekávaného druhého příchodu Krista, tzv. parúsie. Pavel tesalonické ujišťuje, že naděje všech je založena ve vzkříšeném Kristu, jehož příchod nastane v blíže neurčené budoucnosti a všichni křesťané na ni budou mít účast. Tesaloničtí se nemají zabývat otázkami, kdy to nastane, ale s nadějí a věrností mají Kristův příchod očekávat, neboť přijde nečekaně a náhle, "jako zloděj v noci".