1. list Petrův
List je adresován křesťanským obcím do pěti provincií Římské říše a autor se představuje jako apoštol Petr, aramejsky Kéfa, původním jménem Šimon. V seznamech apoštolů v evangeliích je vždy uváděn na prvním místě, což ukazuje na jeho přední postavení. Byl jedním z prvních svědků Kristova vzkříšení a po Ježíšově smrti se stává jedním z představitelů církve v Jeruzalémě. Zemřel mučednickou smrtí v Římě asi v roce 68.
Jeho autorství je dosvědčeno i starověkou církevní tradicí. V moderní době se názor badatelů rozdělil. Část poukazuje na určité obsahové a formální aspekty tohoto listu, které je vedou k pochybnostem o Petrově autorství, druhá část se je snaží vysvětlit s tím, že apoštol Petr je skutečným autorem listu.
Obsahem listu je pojednání o tom, jak mají křesťané žít ve společnosti, která se ke křesťanství staví odmítavě, ba až nepřátelsky. Křesťané mají vést bezúhonný život a svým chováním dosáhnout úcty i u těch, kteří je pronásledují a tak třeba dosáhnout změny jejich postoje.
Autor připomíná adresátům utrpení Kristovo a povzbuzuje je, aby i oni vydrželi a obstáli v utrpení, kterým prochází.
Na rozdíl od apoštola Pavla, který v listě Římanům hovoří o vládní moci jako Bohem zřízené, hovoří zde autor o vládní moci jako o zřízení lidském. Kvůli Kristu se však mají křesťané podřídit každému takovému zřízení. Podobně i služebníci, otroci se mají podřizovat i svým pánům, a to i těm zlým a ženy se mají podřít svým nevěřícím manželům.
Význam tohoto listu spočívá v tom, že přináší teologicky ucelenou reflexi života církve v nekřesťanské společnosti.