2. list Korintským
Biblisté předpokládají, že Pavel původně napsal Korinťanům čtyři listy. Již v 1. K 5, 9 se Pavel odvolává na svůj předcházející list, který se nám ovšem nedochoval. Po napsání listu, který označujeme jako 1. Korintským, se Pavel dále dozvídal o neutěšeném stavu korintské obce, a tak se sám do Korintu vypravil, aby věci urovnal a zjednal pořádek.
Patrně se nesetkal s úspěchem, a tak rozhořčen odešel do Efezu, kde napsal dopis plný bolesti a výtek (jak sám uvádí "s mnohými slzami" - 2 K 2, 3-9), který se rovněž nedochoval. Dopisem "v slzách" Pavel dosáhl cíle, Korinťané uznali, že se vůči němu provinili (2K 7, 7-12) a opět se k němu začali hlásit jako ke svému apoštolovi. Ale situace ještě nebyla ideální, a tak Pavel napsal asi v létě roku 57 další list, náš 2. Korintským.
Jedná se lidsky upřímný dopis, ve kterém odhaluje celé své srdce a uchází se o lásku svých dětí (6, 13). Mluví o svém působení, o pracích a utrpeních, o oprávněnosti svého apoštolátu. Tón listu je různorodý: kapitoly 1-9 (a také 11, 2. 11) jsou psány láskyplně - asi jsou psány většině sboru, zatímco kapitoly 10-13 jsou plny ostré polemiky - asi jsou psány menšině sboru, která stále byla proti Pavlovi.
Vyskytují se také domněnky, že 2. list Korintským byl napsán na podkladě vícera Pavlových listů (např. že kapitoly 10-13 jsou zbytkem ztraceného listu "v slzách").