-
Zaječí pečeně na česneku s houbami
Podzim je časem lovů a honů a konzumace úlovků. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření poradí, jak připravit zaječí pečeni na česneku s houbami, jak to dělaly naše babičky.
-
Dýňová pomazánka
Pro tento případ – dýně = hokaido. Známe ale i dýni máslovou, špagetovou, muškátovou a velkoplodou…
-
Bramborové taštičky s tvarohem a ovocem
Brambory k podzimu neodmyslitelně patří. Přinášíme proto recept na taštičky, při kterých brambory využijete. Inspirujte se!
-
Brokolicová omáčka
Rychlá omáčka z brokolice se hodí na těstoviny, ale nebála bych se ji dát na kopeček rýže nebo čerstvě vařené brambory.
-
Tuřín je na okraji zájmu, v kuchyni má přitom široké využití a je i zdraví prospěšný
Tuřín je starobylá zelenina známá už 4000 let. Dokonce se o něm zmiňuje i Hérodotos ve starověkém Řecku. Do jeho historie patří i záchrana od hladomoru.
-
Srnčí hřbet na smetaně
Pokud přemýšlíte nad nedělním obědem, zkuste tento vskutku gurmánský recept našich babiček na srnčí hřbet na smetaně.
-
Řízek
Klasika české a taky rakouské kuchyně – i když prý „už staří Římané“ připravovali maso obalené v chlebu a smažené.
-
Posvícenské hnětýnky. Tradice - radost pohledět
Hnětýnky, mětýnky, hnětánky, netynky, to jsou různé názvy pro posvícenské pečivo. Krásná tradice zdobených hnětýnek se udržela v různých místech naší vlasti.
-
Hladká Ančka podle Danky Šárkové
Kolik kuchařů, tolik receptů – to platí pro mnohé oblíbené a známé recepty, každý si je umí vylepšit po svém.
-
Kančí guláš paní hajné podle receptu z roku 1924
Zvěřina byla v dobách našich babiček na vesnici považována za vzácnou pochoutku. Nešlo o maso, které by se jedlo každý týden – jen při slavnostních příležitostech.
-
Banánové lívance
Mají-li banány na slupce drobné hnědé tečky, ještě to neznamená, že jsou zkažené. Jsou pěkně měkké a hodí se i jako přísada do moučníků.
-
Vepřové na hruškách
Kombinací masa s ovocem známe více – kachna na pomerančích, kuřecí s broskvemi, svíčková s brusinkami, husa pečená s jablkem uvnitř.
-
Zapékané brambory milují děti i dospělí. Udělejte si je netradičně s mletým masem a nebudete litovat
Češi mají brambory děsně rádi a berou je jako samozřejmý základ spousty tradičních jídel. Jsou neuvěřitelně univerzální a je s nimi spojena spousta různých úprav.
-
Polévka z odvaru z brambor ze školní jídelny počátku 20. století
Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření přiblíží činnost spolku, který se od roku 1907 zabýval přípravou školních obědů. Vařilo se tehdy velmi prostě.
-
Květák jako mozeček
Tak trochu zapomínané jídlo, ale stojí za to ho vrátit do jídelníčku.
-
Rychlá bábovka se vším dobrým
Když jsem byla malá a babička upekla dvoubarevnou bábovku, vyjídala jsem z ní nejraději ty tmavé čokoládové části.
-
Bramboračka se zavářkou z vývařovny
I tentokrát se vrátíme o století zpět, podíváme se ale do tehdejších školních vývařoven. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření přidají recept na bramboračku se zavářkou.
-
Tvarohové knedlíky se švestkami
Ovoce můžete měnit podle libosti, ale kombinace s mákem nejvíc sluší švestkám.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka